Zambie je velikán, který na první pohled nemá moc co nabídnout. Opak je ale pravdou: úžasné národní parky bez zástupů turistů, nejlepší výhled na „viktorky“ a k tomu oblast, ve které český cestovatel Emil Holub strávil roky prozkoumáváním okolí a sepisováním historie kmene, který má až dodnes jeden z nejtradičnějších festivalů v jižní Africe.

Proč jet do Zambie

Zambie je známá nejspíš pouze městečkem Livingstone, které leží u všemi vyhledávaných Viktoriiných vodopádů. Pokud ale hledáte klidné místo bez turistů s dostatkem národních parků, tradičních afrických vesniček, levných suvenýrů, dokonce i s trochou české historie, Zambie je právě pro vás.

Jak se do Zambie dostat

Přímým letem z Čech to nejde. Z Prahy se musíte většinou dostat nejdříve do Londýna a pokračovat často s přestupem v Etiopii (Ethiopian Airlines mají jedny z nejlevnějších a nejčastějších leteckých spojení). Cena zpáteční letenky z Prahy se pohybuje okolo 20 tis. Z Vídně jen za asi 17 tis., přestup v Etiopii.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Kdy tam jet a proč v tuhle dobu

Sezona začíná v květnu a trvá do září, v období sucha se totiž všechna zvířata v parcích shromažďují v okolí jezírek a řek, je tedy velmi lehké je spatřit. V období dešťů se naopak rozprostřou po celém parku a nemáte jistotu, že je uvidíte. Mimo sezonu dokonce některé parky zavírají.

„Viktorky“ jsou nejlepší od června do září, ale přístupné a nádherné jsou po celý rok. V období deště mají mnohem víc vody a jsou méně turistické kvůli vyšší hladině vody. Některé aktivity nejsou kvůli bezpečnosti přístupné, např. Devil’s Pool.

Víza a podmínky vstupu

Víza si můžete vyřídit předem na zastupitelském úřadu Zambie. Ale protože je bez problémů získáte na hranicích po vyplnění malého formuláře, není to potřeba. Stojí 50 USD a jsou na 90 dní. Platí se v dolarech, ale nemusíte mít přesně, vrátí vám zpátky také v dolarech. Aktuální informace naleznete na stránkách MZV ČR nebo na Embassy of Zambia v Berlíně.

Víza jsou jednovstupová i mulitientry.  Informace v tomto průvodci jsou nejaktuálněší přímo ověřené v Zimbabwe, ale mohou se změnit. Jednovstupové vízum získáte při příletu + pokud budete mít štěstí, třeba koupíte vízum KAZA za 50 USD, které platí i pro Zimbabwe. Můžete tak projít přes most u „viktorek“ do Zimbabwe bez platby za další víza. KAZA ale nejsou vždy dostupná, je to o štěstí. Dvouvstupové vízum stojí 80 USD, stejně tak multientry na 90 dní (nelze získat při příletu. O víza lze žáda online přes Zambia Department of Immigration.

Doporučuje se mít s sebou mezinárodní očkovací průkaz s očkováním proti žluté zimnici, pokud přijíždíte po zemi.

Peníze a přibližné ceny

Za 100 Kč dostanete necelých 50 zambijských kwacha. Dolary se dají směnit ve všech větších městech (hlavně Lusaka a Livingstone). Eura vám také vymění, mají ale horší kurz než dolary. Bankomaty najdete v každém městě bez problémů. V Lusace se dá platit kartou, hlavně v lepších restauracích a hotelech. Nespoléhejte ale na platby kartou, vždy je lepší s sebou mít hotovost.

• Bydlení: v hostelu / guest housu 150 Kč za postel v hostelu, 200–250 Kč základní pokoj. Couchsurfing najdete téměř ve všech městech. Luxusnější ubytování a Airbnb najdete hlavně v okolí Livingstone a národních parků, ceny se můžou vyšplhat i na tisícovku za noc.
• Jídlo: na ulici – koblížky 5 Kč/ks, grilovaná kukuřice 8 Kč, sadza a fazole 25–35 Kč. Jídlo v lepší restauraci 100 Kč, kafe v kavárně 40 Kč.
• Nápoje: balená voda 15 Kč, pivo 20 Kč.
• Potraviny v obchodě: chléb 15 Kč, vajíčko 5 Kč, sušenky 25 Kč, banány jsou po koruně, mango 10 Kč.
• Památky: Viktoriiny vodopády 25 USD.
• MHD ve městech: 5 Kč za jízdu místním autobusem.
• Data: 300 MB/týden za 50 Kč. Ceny dat nejsou vysoké, záleží na objemu dat, délce balíčku a operátoru.

Lokální doprava

Letecká přeprava

Přestože je Zambie poměrně velká země, většinou se zde z místa na místo dojíždí autobusem. Přelétává se nejčastěji z Lusaky do Livingstonu k „viktorkám“. Jednosměrný let vyjde zhruba na 1500 Kč, ale záleží na sezoně.

Vlaky

Zatím jediná funkční trasa je tzv. TAZARA train z Dar Es Salaamu v Tanzanii k hranicím do Zambie. Od zambijských hranic pokračuje do Lusaky, kde můžete přesednout na další vlak do Livingstonu. Zpoždění i několik hodin není na této trase nic neobvyklého, proto si raději neplánujte nic důležitého v den příjezdu. Lístek koupíte už za 250 Kč (trasa Livingstone–Lusaka s postelí; pouhé sedadlo vyjde na 150 Kč). Vlak ale nejezdí každý den a v sezoně jsou postele často vyprodané. Je proto dobré vždy pár dní před odjezdem se o časech i volných místech informovat (přímo na vlakových zastávkách).

Auta (autopůjčovny)

Půjčovny aut nejsou zatím příliš rozšířené. Ceny se liší podle typu auta, délky půjčení, ale také místa. Většina půjčoven je v Lusace, mnoho lidí si ale půjčí auto již v Jihoafrické republice, kde je tento servis velmi rozšířený, a dojedou autem až do Zambie. Před půjčením auta v Lusace můžete mrknout třeba na stránky Zambia.

Taxíky

V Livingstonu a Lusace najdete v ulicích spousty lidí, kteří na vás budou pokřikovat taxi-taxi. Kdykoli je využijete do potřebné destinace. Ceny jsou mnohem nižší než v Česku – kratší jízda 50 Kč, delší kolem 100 Kč.

MHD

Místní minibusy (dodávky a autobusy) fungují jako MHD po celé Zambii. Ve městech je cena většinou 10–15 Kč. Stačí na ně mávnout a zastaví vám, kde potřebujete (pokud se na daném místě stát nesmí, rychle vás nasměrují).

Stopování

V Zambii se dá jezdit i stopem. Většinou ale lidé chtějí přispět, protože benzin je pro ně celkem drahý. Mnoho lidí takhle cestuje. Stoupnete si k výpadovce z města a ti, kteří jedou do vzdáleného města, většinou sami zastaví. Do takového sdíleného stopu se běžně naskládá i pět lidí.

Pokud chcete pravého stopa zadarmo, nejlepší je poptat se policistů, kteří mají blokády na cestách (aby kontrolovali rychlostní limity). Rádi vám zastaví auto až do vaší konečné destinace – a často najdou právě někoho, kdo vás vezme úplně zadarmo. Řidiči kamionů berou taky zadarmo – mají před sebou dlouhou jízdu i spoustu zajímavých historek.

Připravte se na autostop návodem v článku Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování.

Kuchyně

Zambijská kuchyně bohužel není nijak speciální. Ve městech a restauracích se nemusíte obávat žádného jídla. Pokud budete navštěvovat slamy, vyhněte se jídlu na ulici. V Kanyama slamu (u Lusaky) začátkem roku 2018 vypukla cholera, proto tam bylo zakázané prodávat jídlo na ulici. Všeobecně ale platí pravidlo: pokud jídlo můžete oloupat (banán, ananas), anebo prošlo varem (brambory, nsima) nebo ohněm (grilované maso), nemusíte se ničeho bát.

Kromě tradiční nsima (kukuřičná hustá kaše podávaná jako příloha) a rýže toho v místních podnicích moc nenajdete. Nsima se často podává s fazolemi, smaženým zelím či špenátem s rajčaty nebo grilovaným masem. V okolí míst s jezery narazíte také na tradiční hořké malé rybičky. Obyčejné středně velké ryby, které se většinou připravují tak, že se vykuchané (ale s hlavou v celku) smaží v oleji, najdete také téměř všude.

Běžně můžete na ulici koupit fat dough – smažené koblížky, které stojí jen pár korun a zasytí. Další tradiční svačinkou, kterou koupíte na každém rohu, je grilovaná kukuřice.

V malých stáncích v ulicích se také prodávají párky se salsou, nebo třeba samosas. Jsou většinou vegetariánské, protože maso je dražší – a na ulici si většinou kupují jídlo chudší lidé.

Restaurace nabízí téměř vše od těstovin a indického kari přes čínské nudle až po tradiční místní pokrmy, a to hlavně v Lusace a Livingstone. Lusaka má množství nákupních center, kde si můžete zajít do oblíbeného Mugg & Bean na kafe, nebo do pizzerie.

Vegetariáni nebudou mít žádný problém, vždyť je tady hodně Indů a ti jsou často také vegetariáni, navíc kvůli cenové dostupnosti místní podniky často nabízí bezmasou verzi. Dražší západní restaurace zase chtějí nabídnout jídlo právě cizincům – a ti jsou známí tím, že bývají vegetariáni, takže dobře najdete i falafel, tofu nebo sýr feta.

Nemoci a hygiena

Žádné očkování v Zambii není povinné. Doporučuje se očkování na choleru. V období dešťů se určitě připravte na otravné množství komárů – a to hlavně v okolí Viktoriiných vodopádů. Ve vyšších polohách je komárů mnohem méně, navíc druhy s malárií hrozí pouze v nižších polohách. Repelent určitě přibalte (dovezte ho už z Čech, funguje líp než levné místní). Moskytiéry najdete ve všech ubytovacích zařízeních, s těmi se netahejte.

Voda z kohoutku buď není pitná, anebo chutná příšerně (velké množství chloru). Doporučuji filtrovací láhev, nebo vodu kupujte na ulici. Přestože má Zambie dostatek čerstvého ovoce, džusy na ulici nikde neprodávají a v místních restauracích je to také výjimka.

Bezpečnost

Zambie je jedna z nejmírumilovnějších zemí. Nejsou tady ani konflikty během voleb, ani ekonomická či jiná nestabilita. Zlodějů se bát nemusíte, ale selský rozum při procházení se v noci po setmění nikdy neuškodí. Já jsem do Lusaky přistopovala v noci, a to jsem přespávala u couchsurfera na kraji města, ani chvíli jsem ale neměla pocit nebezpečí. Pohodově jsem se cítila i při návštěvách projektů v chudých oblastech.

Náboženství, svátky, tradice

Asi nejznámější a všemi vyhledávaný festival je Kuomboka ceremony. Tato 300 let stará tradice se pravidelně odehrává v oblasti Barotselandu, kde sídlí kmen Lozi (právě tenhle region nejvíc prozkoumal náš Emil Holub). Přesné dubnové datum vždy oznamuje král Barotselandu, který se přesouvá ze zimního sídla do letního paláce.

Přesun se odehrává v zástupu i několika desítek tradičních loděk na vodních pláních u města Mongu. Pokaždé se při tom sejdou tisíce místních i turistů ze všech konců světa. Obdivovat můžete nejen tradiční kostýmy, hudbu a tanec, ale i to, jak se místní na tuto událost každoročně připravují.

Kwilimuna festival je třídenní oslava kmene Bulima, který svou historii líčí pomocí hudby, tance a jiných tradic. Oslavy se letos (2018) uskuteční 28. července v městě Ibongu.

Zambie je převážně křesťanský národ, většina tradic se točí okolo Vánoc a Velikonoc. I když tyto svátky zdaleka nejsou tak významné jako pro nás, uvidíte i zde vánoční stromečky či velikonoční vajíčka.

Zambie nemá žádná omezení ohledně oblečení, většina místních žen nosí tradiční sukně vytvořené z látek chitenge (barevné bavlněné potištěné látky otočené kolem pasu). Těm, kteří se chtějí vyhnout zbytečné pozornosti na ulici, doporučuji nenosit minisukně. Krátké rukávky či ramínka nejsou žádný problém.

To, jak se obléknete a respektujete tak navštívenou zemi, je součástí zodpovědného cestování, o kterém si můžete přečíst v článku Cestovatelské přešlapy aneb zodpovědné cestování pro pokročilé.

Co byste ještě měli vědět

• Zásuvky jsou různé: novější budovy mají typické zásuvky evropského stylu, někdy najdete pro změnu anglické, jindy zásuvky typu G (tři hranaté kolíky). Adaptér koupíte na každém rohu za 20 Kč.
• Záchody – v levnějších restauracích a na zastávkách u cest bývají turecké záchody, většina restaurací má ale tradiční evropské.
• Spropitné se očekává jen v kvalitních a drahých podnicích. V místních restauracích se spropitné většinou nedává – občas jej očekávají jen proto, že jste turisti.
• Jezdí se na druhé straně, tedy vlevo.
• Pěší safari patří k těm nejlepším na světě.
• Často na vás budou lidé pokřikovat mulungu – není to nadávka: dřív to znamenalo převážně „běloch“, dnes už spíš „cizinec“. Místní tak poukazují, že je potřeba začít prodávat suvenýry, anebo upozorňují děti (koukej, cizinec jde kolem).

• Vždy potěší, když se naučíte alespoň „děkuji“ v místním jazyce, ale různé části Zambie mluví různými jazyky. Nejrozšířenější je Nyanja, která se používá v okolí hlavního města (a která je velmi podobná také nejrozšířenějšímu jazyku v Malawi).
• Tradiční panono-panono (pomalu, pomalu) se naučíte hned první den. V Africe se nikam nespěchá – to platí i pro Zambii, takže i jen několikakilometrová jízda autobusem se může protáhnout na půldenní výlet.

Osobní tipy, kam se podívat

Mongu

Málo navštěvované a téměř neznámé město na západě země. Mimo tradičního každoročního festivalu se zde můžete projet na dřevěné kánoi. Navštívit můžete i malé muzeum v nedaleké vesničce s letním sídlem krále Barotselandu. U jeho zimního sídla si zas třeba dáte čaj a popovídáte s jeho zástupci o tom, jak obrovský význam pro ně mají knihy našeho Emila Holuba. V Mongu taky má projekt náš Člověk v tísni, tak můžete holky navštívit a dát si s nimi třeba pivo.

Livingstone

Nejspíš priorita všech turistů. Odsud je to k „viktorkám“ co by kamenem dohodil. Malé městečko je plné galerií a schopných umělců, kteří vám vytvoří levné suvenýry na počkání.

Národní park Luangwa

Jeden z nejoblíbenějších parků mezi místními. Klidný, rozlehlý park se spoustou zvířat a jen málo turisty.

Chipata

Město při hranicích s Malawi. Sice nemá moc co nabídnout, ale život v okolních vesnicích je nádherný a pro mnohé až romantický. Doporučuji v jedné z vesniček na pár dní zůstat. Život v tradičních blátěných chatkách pomalu vymírá, lidé dávají přednost cihlovým domům a satelitní televizi.

Ndola

Ndola leží v tzv. Copperbelt regionu, je to jedna z nejbohatších oblastí Zambie. Kromě velkého města tu najdete i muzeum se spoustou historie a pár hodin od Ndoly také Chimfunshi (světově proslulý sirotčinec šimpanzů). Tam je ale třeba předem zavolat a pobyt či návštěvu objednat. Vyhnete se tak zbytečnému zklamání.

Kariba přehrada

Snad nikdo není na svou přehradu tak pyšný jako Zimbabwe a Zambie. Jejich přehrada Kariba, která zásobuje většinu země elektřinou, je obklopená divokou přírodou a rozhodně stojí za návštěvu. Obdivuhodná stavba, pohodlné luxusní ubytování a pravá divočina – co víc si přát?

Kde najdu víc info

Zambia Tourism

Obsáhlý web se věnuje turismu v Zambii.

Zambia – Let’s Explore

Prozkoumejte Zambii.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Alena Machálková

Stopařka a cestovatelka tělem i duší, milovnice cizích kultur, jazyků a exotického jídla. Ve svých 26 už stihla něco přes 60 států na čtyřech kontinentech, a to hlavně díky studiu v zahraničí (Hongkong a Skotsko, Jihoafrická republika, Bolívie). Mimo jiné založila neziskovou organizaci BookFeeding Project, která se soustředí na stavbu soběstačných knihoven v Africe a Asii.

Nedávno dokončila magisterský program v Kapském Městě a právě stopuje a cestuje po Zemi až do Evropy v rámci svého nového projektu Neočekávaná Expedice (též na Facebooku), kterým se snaží zbořit stereotypy v názorech na Afriku, navázat vztahy s místními lidmi a ukázat světu, že Afrika toho má v sobě mnohem víc než jen malárii, chudobu, lvy a války.