Jak zkombinovat cestování, vzdělávání a rozvoj osobnosti? Řešení je celkem jednoduché – studium, stáž nebo odborná práce na univerzitě. Zažijeme něco nového, naučíme a zlepšíme se v činnostech či dovednostech, které nás naplňují. Škola není všechno, ale vzdělávání trénuje naši mysl, rozšiřuje obzory a posouvá nás dál. Pojďme si ukázat možnosti, jak na to, ideálně se stipendiem.

Petr už od škol značně odrostl a Matouš má ke zkostnatělým institucím vrozený odpor. Takže když nám botanička a cestovatelka Lenka Malíková nabídla zpracovat téma zahraničních stipendií, na které se nás už hodně lidí ptalo, nadšeně jsme souhlasili. Sami bychom to určitě nezvládli. Takže Lenko – díky!

Pro koho jsou stipendia určena?

Abyste využili tipů z toho článku, musíte být úspěšným absolventem střední školy. V zahraničí můžete studovat i střední školu, nebo v rámci ní odjet na krátkodobý pobyt do ciziny, s tím však zkušenosti nemám.

Pokud jste student vysoké školy, můžete využít statusu a odjet na stáže do zahraničí; pokud studentem nejste, můžete se jím stát na nějaké zahraniční univerzitě. Jestliže už jste dosáhli všech stupňů vyššího vzdělání, můžete využít speciálních fellowshipů, postmagisterských či postdoktorských programů, vyučovat na zahraniční univerzitě nebo se stát členem (mezinárodního) výzkumného projektu financovaného granty. Nebo vystudovat další školu v jiném oboru.

Na světě existuje velké množství stipendijních programů pro různé obory, které vám pokryjí životní náklady a případně školné během studia/stáže – jen o nich vědět a přihlásit se na ně. Některá stipendia jsou v podstatě pro každého (věk, obor, státní příslušnost), jiná jsou něčím omezena. Záleží na vaší kvalifikaci a na tom, nakolik splňujete dané podmínky. Nicméně i přes různá omezení stále zbývá mnoho programů, které může využít každý.

Jak se k žádání o stipendium rozhoupat

Poprvé jsem o stipendijním pobytu v zahraničí vážně přemýšlela před závěrečnou zkouškou z angličtiny na vysoké škole, kterou jsem studovala v Čechách. Jazyky nebyly moje hobby a měla jsem jisté rezervy. Nikdo z mých známých se ale nikam nechystal a samotné se mi nechtělo. Sama jsem ani nevěděla kam jet a paní přes stipendia na univerzitě mi také úplně neporadila.

Potkala jsem ale kamaráda, který se právě vrátil z ročního stipendijního pobytu v Indonésii. Studovala jsem Přírodovědeckou fakultu a samozřejmě snila o nějaké přírodovědecké expedici, kde budu poznávat nové exotické druhy rostlin. V Indonéských pralesech roste téměř nejvíc druhů rostlin na světě, je to takový botanický ráj. Ze začátku jsem si vůbec nepřipustila, že bych tam také mohla vyrazit. Ani mě nenapadlo, že bych tímto způsobem vyřešila i povinnou zahraniční stáž. Díky kamarádovi jsem nakonec přihlášku včas podala.

Do Indonésie nebylo kromě vyplnění formuláře zapotřebí skoro nic a dostala jsem stipendium na rok. Na začátku bylo samozřejmě potřeba překonat spoustu nových záležitostí, ale nakonec jsem se takovému životu přizpůsobila. Pobyt jsem si pak prodloužila o další rok. Během druhého roku jsem se dozvěděla o dalším stipendiu v jiné zemi. I to jsem dostala a do Čech jsem se vrátila po 3 letech s tím, že jsem jedno tříleté stipendium musela odmítnout.

Od té doby jsem žádala o dalších asi 15 stipendií. Nevyšla samozřejmě všechna, ale některá ano. Na závěr jsem obhájila svou doktorandskou práci v Čechách a jelikož se moje práce týkala schopnosti regenerace krátkověkých rostlin – plevelů, mohla jsem je v podstatě odjet studovat kamkoliv. Plevele rostou „všude“, takže téměř kdekoliv je možné poznat nové druhy a odevšad přispět k poznatkům o jejich zajímavých vlastnostech.

Existuje stipendium pro každého

Na svém příběhu jsem vám chtěla demonstrovat, že nemusíte být géniové se samými jedničkami, abyste se mohli ucházet o zahraniční stipendium. Nikdo učený z nebe nespadl a od toho stipendia jsou, abychom se něco naučili. Já jsem nikdy nebyla šprtka, jen jsem věděla, co chci dělat a pro spoustu věcí jsem se dokázala nadchnout. Je dobré mít představu, jak možnosti v zahraničí spojit a rozvinout s tím, co vás zajímá. Nemusíte nutně umět dobře jazyk. S překladači na smartphonech je dnes celkem snadné se domluvit. Láká vás touha po změně, touha zažít nepoznané? Nebo naopak přesně víte, co chcete? Jste ochotni někam odcestovat a něco nového se naučit? Pak je tato možnost určitě i pro vás.

Jestli vám nevadí hodně učení, dost často založené na memorování, jeďte studovat do zemí, jako je Japonsko, Taiwan a Jižní Korea. Pokud jste naopak například podnikatelé nebo cestovatelé a nechcete nad knihami trávit mnoho času, jeďte studovat třeba do Denpasaru nebo na Sulawesi. Na některých školách je téměř svátek, když se učitelé vůbec objeví ve škole. Já jsem zažila oba extrémy a rozhodně to bylo vždy přínosné.

Pokryje stipendium náklady na život?

Častou obavou bývá, zda stipendium pokryje náklady. Záleží na okolnostech a na tom, jak jsme nároční. Osobně jsem s danou částko zatím vždy vyšla. Výše stipendia je proměnlivá – existují programy od výše srovnatelné s „příspěvkem na večeři“ až po výši „slušného platu“. Obvykle ale hodnota stipendia stoupá s dosaženým vzděláním. Na PhD. a postdoktorských programech je to obvykle „v pohodě“. Někdy je  zahrnutá dokonce i letenka, pojištění a náklady spojené s plánovaným výzkumem. Na některých školách se platí školné, jiné jsou zdarma.

I nízké stipendium má však své výhody – například díky němu obdržíte víza na delší dobu, než mají běžní turisté. Díky delšímu pobytu i díky místním kolegům a novým přátelům lépe poznáte život v dané zemi. Mám též skvělé zkušenosti s oddělením pro mezinárodní studenty, což je takové servisní oddělení na větších školách pro studenty ze zahraničí. V případě nějakého problému nebo nemoci vám poradí nejlepší a nejlevnější řešení nebo to rovnou zařídí.

Jak se dostat na zahraniční univerzitu se stipendiem?

V rámci žádosti o zahraniční stipendium je někdy potřeba získat nejdříve přijetí na příslušnou školu.

Jak najít školu/instituci, kde studovat?

1. Nejjednodušší je zeptat se známých a kolegů. Ptejte se i supervizora, u něhož děláte diplomovou práci, a na sekretariátu vaší školy (mohou mít s vybranými zahraničními univerzitami smlouvy).
2. Doporučení mohou dát ambasády, anebo mohou mít kontakt na někoho, kdo v zemi studoval. Pomoct můžou i organizace, které v ČR podporují kulturu a jazyk dané země, jako například AllianceFrançaise.
3. Jestli nemáte žádné kontakty, projděte internetové stránky vysokých škol příslušné země a zjistěte si podmínky přijetí (případně kontaktujte studijní oddělení). Každá univerzita má obvykle speciální stránku (v anglickém jazyce) s informacemi pro uchazeče ze zahraničí.

Bývá nutné vyplnit přihlášku s odůvodněním, proč chcete jít studovat zrovna tam, uvedete dosavadní dosažené výsledky a případně přiložíte přílohy (např. kopie diplomové práce). To je obvykle vše. Pak už jenom vyčkat a nechat se překvapit, zda to vyšlo. Pozvánky na ústní přijímací pohovor nejsou úplně obvyklé, ale vyloučené také ne.

Do formuláře se často uvádí vysvědčení či výsledky zkoušek. Pokud má někdo obavy, že jeho výsledky ve škole v Čechách nebyly dost dobré, a váhá, jestli má vůbec smysl hlásit se k dalšímu studiu, může být obvykle v klidu. V zahraničí se většinou používají úplně jiné stupnice hodnocení – třeba procenta, takže zahraniční komisi nějaká naše jednička nebo pětka obvykle nic moc neřekne.

Po odeslání přihlášky obdržíte z dané školy potvrzovací e-mail. Oznámení o přijetí/nepřijetí přijde po různě dlouhé době – mohou to být týdny, ale i mnoho měsíců. Dorazí vám e-mailem nebo poštou a použijete ho jako příloha k žádosti o stipendium. Pokud nebudete přijati, ale stipendium máte, je možné zažádat o odklad nebo zkusit jinou školu. Podle mých zkušeností velký problém s přijetím není.

Jak vyhledat/získat stipendium?

Máte mnoho možností:

1. Jako studenti vysoké školy se o možnostech stipendia nebo stáže můžete informovat přímo na škole. Přinejmenším Erasmus je taková jistota, programů je ale mnohem víc.
2. Projděte internetové stránky Domu zahraniční spolupráce a Ministerstva školství (nebo se tam poptejte, jestli by pro vás něco měli).
3. Hledejte na webech ambasád příslušných zemí – i tam bývají vyvěšeny nabídky stipendií, často i přímo sbírají k danému programu přihlášky.

Výše uvedené cesty k získání stipendií obvykle probíhají na základě výběrových řízení s cílem obsadit určitý počet kvót. Kritéria jsou různá – v těchto případech může hrát roli i prospěch, CV, dosavadní výsledky, jazykové schopnosti, motivace, u stáží návrh projektu.

Komise v Čechách obvykle chápe, že jednička je výborně a pětka nedostatečně, ale záleží, jakou váhu prospěchu přikládá konkrétní program. Můžete být pozváni i na ústní kolo, kde komise zjišťuje např. schopnost domluvit se v základních záležitostech nebo hovořit o tom, jak si představujete pobyt v dané zemi, co tam budete dělat a jaký to pro vás bude mít přínos.

4. Hledejte na stránce Scholarship-positions.com nebo scholars4dev.com, kde je nepřeberné množství programů z celého světa, přehledně roztříděných podle kategorií. Můžete se zaregistrovat a dostávat aktuální nabídky e-mailem.

Na takto vyhledaný stipendijní program je obvykle možné hlásit se přímo – tj. na instituci v zahraničí, která stipendium nabízí. Někdy však žádosti sbírá příslušná instituce v Čechách, je tedy dobré si ověřit, zda tento program u nás není vyhlášen příslušnou ambasádou, DZS, univerzitou nebo Ministerstvem školství a nevztahují se na něj nějaké kvóty. O (ne)přijetí rozhoduje počet míst, počet a kvalita uchazečů a také rozpočet.

5. Škola, na kterou se hlásíte, obvykle nabízí nějaké stipendium; adekvátní informace bývají vyvěšeny na webu školy. Někdy lze o stipendium žádat před příjezdem, někdy však až po určité době pobytu na škole, a v tomto případě bývá podmíněno předvedenými výkony. Dle mých zkušeností je výše stipendia spíše nižší.

Pro vybrané stipendium potřebujete vyplnit přihlášku (může být elektronická i papírová) a přiložit požadované dokumenty, které je někdy nutné přeložit a notářsky ověřit. I když překlady a ověřování mohou vypadat jako zbytečná byrokracie, můžete tyto dokumenty využít mnohokrát jak pro další žádosti o stipendium, tak i pro případnou práci kdekoliv na světě.

Často požadované dokumenty:

• Kopie pasu
• Diplom / vysvědčení / doplněk k diplomu
• Potvrzení o současném studiu nebo zaměstnání
• Akademické transkripty
• Doporučující dopis (1 až 3 kusy)
• Motivační dopis
• Studijní/Pracovní plán (u krátkodobých studijních pobytů a stáží)
• Návrh projektu (u výzkumných pobytů)
• Doklad o jazykové zkoušce
• Potvrzení o zdravotním stavu
• Výpis z banky (lze jej nahradit dokladem o získání stipendia)

V některých případech bývají stanoveny formální požadavky na to, co vše musí dopis obsahovat. Pokud v něm některý údaj chybí, může se stát, že dokument nepřijmou a stipendium nedostanete.

Jestliže z nějakého důvodu požadovaný dokument nedodáte, mohou nastat dvě varianty – buď vás kontaktují s žádostí o dodatečné dodání, nebo máte smůlu. U některých stipendií je přímo upozornění, že při absenci vyžadovaného dokumentu přihlášku vyřadí. Naopak se mi stalo, že jsem i více než měsíc po termínu dodatečně posílala nějaký veledůležitý papír a klaplo to.

Na věku nezáleží

Dalším zajímavým faktorem je věk. Někdy nehraje žádnou roli, jindy podmínky určí jasné věkové rozmezí. Minimální věk obvykle stanoven nebývá, maximální někdy ano, ale i pak to nemusí být zásadní problém. Jednou jsem získala stipendium pro uchazeče do 35 let, a pak jsem se na škole potkala s 55letou paní, která totéž stipendium obdržela také. V jiném programu jsem požadovanou věkovou hranici já sama překročila o 2 roky, přihlášku mi přesto odsouhlasili.

O stipendium se mohou ucházet nejen mladí a svobodní bez závazků, ale i ženatí/vdané a další osoby různého rodinného/vztahového statusu. Dokonce jsem často četla „ženy s dětmi jsou zvláště vítané“. Můžete vzít celou rodinu, jen do kolonek v přihlášce uvedete jména a základní údaje jejích členů. Děti změnu prostředí obvykle uvítají.

Obsazenost programů

Stává se (bohužel nezřídka), že se na nějaké stipendium hlásí hodně uchazečů a vás nevyberou. To je život. Může ale dojít i k opačné situaci – nenaplnění kvót. Pak jsou přijati všichni uchazeči, kteří podali přihlášku a splňují základní podmínky. Na nedostatečný počet přihlášených uchazečů se dá usuzovat např. na základě prodloužení uzávěrky výzvy. Cílem je přivábit další uchazeče a dát jim čas, aby se ještě stihli přihlásit.

Jestliže vám po vynaloženém úsilí přišlo oznámení o přijetí na školu i obdržení stipendia, nezbývá než pogratulovat. Pak začne sladce stresující zařizování před cestou, zejména víz. Studijní/pracovní vízum se často liší od turistického, pozor na to. Pokud si s něčím nevíte rady, určitě se obraťte na studijní oddělení univerzity, určitě to nebude poprvé, co daný problém řeší.

Koho záležitost stipendií zajímá blíže, připravuji kurz „Jak získat stipendium v zahraničí“ s podrobným návodem, jak se ve stipendiích vyznat, jak se přihlásit a připravit požadované dokumenty. Dotazy pište do komentářů, případně mě můžete kontaktovat na Facebooku.

Lenka Malíková – botanička a cestovatelka, pracuje ve výzkumu rostlin na Akademii věd ČR.