Toužíte po práci, která vám umožní propojit vaši vášeň v cestování se zdrojem regulérního příjmu? Práci, která vám umožní dále cestovat, potkávat lidi stejně nadšené jako vy, přinese nespočet zajímavých zážitků i nepředvídaných situací? Práci, která vás naučí pracovat s lidmi, operativně měnit plány a o stereotypu si budete moct leda tak nechat zdát? Tohle vše vám nabídne pozice průvodce v cestovní kanceláři. 

Patrik pracuje tři roky jako průvodce po různých zemích. Se skupinami českých a slovenských turistů brázdí obvykle 2–3 týdny nejrůznější končiny Asie od Malediv po Mongolsko. Jeho cesty však bývají delší – někdy se vrací po půlroce, jindy po každém zájezdu. Jednou je z práce nadšený a plný energie, jindy má chuť se vším praštit a najít si klasické zaměstnání. Své zkušenosti sepsal, abyste i vy, pokud se rozhodnete pro tuto práci, měli cestu za snem jednodušší.

Pojďme si ale hned na začátku ujasnit, že průvodce není na dovolené. Velmi často se lidé mylně domnívají, že „průvodce si jen tak užívá, cestuje a ještě ho za to platí, občas někde něco řekne, ubytuje lidi, poradí, co k jídlu – a pak má pohodu“. Zdaleka tomu tak není. Práce průvodce nezná pracovní dobu (o osmi hodinách práce si můžete nechat zdát), občas se stanete mistrem multitaskingu a ze všeho nejtěžší a zároveň nejzajímavější je práce s lidmi.

Patrikova cesta za prací snů

„Život je přesný součet náhod,“ říká legenda Miroslav Zikmund. Musím říci, že u mě to není jinak. K cestování jsem vždycky měl pozitivní vztah. V osmnácti jsem se rozhodoval, kam na vysokou, a nakonec vyhrál management cestovního ruchu. Když jsem pak měl možnost vyrazit studovat na semestr za hranice, zvolil jsem nejvzdálenější místo, které šlo – Taiwan. Naučil jsem se trochu čínsky, vrátil domů a praxi ve mnou vybrané cestovní kanceláři jsem získal na pozici průvodce. Po prvním zájezdu přišel druhý, pak třetí, až jsem se po roce stal zaměstnancem.

Jak můžete začít vy?

Tahle práce není pro každého, to si řekněme na rovinu. Úspěšný a hlavně dobrý průvodce musí splňovat několik schopností a dovedností. 

Organizační schopnosti 

Jsou spojené se správným vedením zájezdu, sebe i ostatních. Průvodce musí mít přehled, být sám velmi zodpovědný, nesmí přijít pozdě, musí znát otevírací doby, vědět, co a kdy má udělat i co a kdy má udělat klient. Musí umět plánovat a rozvrhnout správně čas na jednotlivá místa i čas dopravy. V případě nenadálých událostí (dopravní zácpy, průtrže mračen, politická situace) velmi rychle, rozhodně a zároveň neunáhleně jednat.

Orientační schopnosti

Ty jsou samozřejmostí. Není možné, aby průvodce bloudil po městech nebo horách, kde má provázet. 

Jazyková vybavenost

Velmi důležité jsou jazyky. Hlavní je obecně angličtina, často je však důležitý jazyk konkrétní země. Například na Srí Lance není třeba umět místní jazyky, téměř s každým se domluvíte anglicky. Oproti tomu Čína, Rusko, Jižní Amerika vyžaduje alespoň základy úředního jazyka. Obecně platí, že alespoň pár slov v daném jazyce nikdy neuškodí ani sólo cestovatelům. 

Osobnostní vlastnosti

Nejnáročnější a nejsložitěji hodnotitelnou kapitolou jsou lidské vlastnosti – je dobré, když je průvodce spíše extrovert, rád v centru společnosti, přátelský, empatický, klidný, sebevědomý, inteligentní, s obecným přehledem, nebojí se sporů, ale umí jim předcházet.

Znalosti

Průvodce musí jasně a stručně předávat informace. Ty se dělí na dva druhy – organizační (kde a v kolik je sraz, co s sebou, jak a kde bude jídlo, co si nebrat, kdy se dostaneme na hotel – tohle je primární a i nový průvodce by to měl velmi dobře zvládat) a informace o zemi, ze života lidí, o památkách.

Pokud budete průvodcem, který jezdí na dvoudenní autobusové zájezdy do evropských metropolí, bude se od vás pravděpodobně očekávat vyčerpávající výklad. V exotice to tak úplně není, znalosti země a míst jsou však také důležité. 

Letos například jedu Srí Lanku, Barmu, dva různé zájezdy v Číně a Mongolsko. Navíc některé cestovní kanceláře jsou nízkonákladové a průvodce má spoustu práce se zařizováním místní dopravy a podobně. Není tedy možné znát každý kámen a každý strom. Přesto je ale důležité mít základní informace o daných zemích a památkách.

Připravte se na svůj první zájezd

Exotické zájezdy jsou obvykle více než desetidenní. Bývají náročné. Velmi často se spí na jednom hotelu noc či dvě, pak je přesun, někdy se přejíždí nočními vlaky či autobusy, přijede se do destinace, zavazadla odloží na hotel a jde se do města. Zájezdy jsou často orientované na památky a místa se profrčí velmi rychle.

Většina průvodců se zaučí tak, že jedou (většinou bez honoráře, ale s krytými náklady) na zájezd se starším zkušenějším průvodcem, tomu sekundují, pomáhají, ale hlavně se učí. Ideální je, když pak jejich první samostatný zájezd je ten samý, který jeli se svým zkušeným kolegou.

Pro klienty bývají tyhle zájezdy náročné a pro průvodce ještě daleko víc, protože musí řešit spoustu různých věcí – organizaci (kdy, co, jak), předávání informací (o památce, o zemi), dotazy, problémy (neteče sprcha, nejdou zavřít dveře, nefunguje zásuvka, klient se ztratil), spory, nepříjemné klienty. 

Průvodce funguje jako prostředník mezi místními a našincem a v podstatě je sám. Klienti sledují své zájmy, místní zase ty svoje. Zájmy průvodce nesleduje krom osvícených klientů nikdo, zatímco průvodce musí sledovat zájmy všech. 

Na exotických zájezdech bývá většinou tak 8–15 klientů a průvodce. Lidé se tedy docela dobře poznají a vznikne parta s určitým duchem a nepsanými pravidly, vyloupne se bavič, zpravidla i stěžovatel, samotář a další archetypy lidí. Je třeba s tím počítat a pracovat. Po několika letech práce dokážete s 90% přesností rozeznat lidi během prvního dne.

Příprava zájezdu

Itinerář zájezdu a někdy informace o zabookovaných hotelech, vlacích, autobusech, místní dopravě a lokálních průvodcích dostanete většinou několik týdnů před zájezdem (buď e-mailem, nebo – pokud jste v ČR – v cestovní kanceláři čeká obálka se všemi potřebnými dokumenty). Jindy si mnohé z těchto věcí zařizujete sami. Vše si projdete a zkontrolujete. (Není náhodou na pondělí naplánovaná památka, která je zavřená? Má místní agentura správné číslo letu na pick-up? Sedí booking pokojů?)

Průvodce má většinou právo udělat drobné změny, protože destinaci zná daleko lépe než zaměstnanci cestovní kanceláře (často v dané zemi žije, nebo tam strávil měsíce svého života).

Průběh zájezdu

Zájezd začne setkáním na letišti a odletem, někdy také průvodce vyzvedává klienty až v cílové destinaci. V prvním případě pomůže s odbavením, přestupem, celními kontrolami. V druhém případě vyzvedává vyčerpané, unavené a někdy hladové klienty v destinaci.

Průvodce odveze klienty na hotel, ubytuje je, rozdá vizitky hotelu, svoje telefonní číslo, nechá klienty vydechnout a ubytovat se, zakrátko obvykle následuje první průzkum města. Pak už záleží na konceptu cestovní kanceláře. Tradiční je, že průvodce provází skupinu městem, přitom probíhá výklad, kratší rozchody, společný oběd a večer mají klienti volno. 

Poměrně nový koncept – spíše pro mladší klienty – je opačný: přes den má průvodce v podstatě volno, klienti si chodí po městě sami, večer se pak sejdou a vyrazí pařit.

Průvodce vždy všem najednou předává informace na další 3 dny, hlavně detailně příští den. Důležité informace je třeba zopakovat. 

Podstatné je splnit vše, co je na programu zájezdu v itineráři. Pokud klient nechce jít na výlet se skupinou, může si udělat vlastní program. Pokud se ale neshodnou všichni, průvodce musí následovat napsaný itinerář zájezdu tak, jak si ho klienti koupili a zaplatili.

Zájezd končí odjezdem na letiště, kde se průvodce s klienty rozloučí (jde přitom tak daleko, kam ho celníci pustí). Druhou možností je, že letí s klienty domů, pak jim pomůže s letištními kontrolami, případným přestupem a podobně.

Jak najít práci?

Hledání práce je daleko jednodušší, jakmile má člověk zkušenosti, avšak každý průvodce nějak začínal. Co je důležité při hledání této práce? 

Především je to splnění určitých podmínek (inteligence, rozhled, znalosti jazyka, lidské vlastnosti, nacestované země). Pokud tohle splňujete, napište mail do několika cestovních kanceláří, dál už záleží na aktuálním stavu – někde mohou mít přemíru průvodců, většinou je ale stav opačný. Mnohé cestovní kanceláře pořádají různá výběrová řízení / školení, zpravidla jednou dvakrát ročně. CK ale můžete oslovit kdykoliv.

Některé cestovní kanceláře budou trvat na tom, abyste se zúčastnili výběrového řízení, jiné ne, vždy však je důležité osobní setkání se zástupcem. Přece jen vám jako potenciálnímu průvodci svěří hodně peněz, dobré jméno cestovní kanceláře atd.

Pokud jste byli na praxi v cestovní kanceláři, pracovali jako organizátor víkendových akcí nebo třeba na lodi okružních plaveb, vše je plus – je to práce v turismu, s lidmi, což je nakonec vlastně to nejdůležitější.

Potřebujete si zlepšit jazykovou výbavu? Jak se naučit cizí jazyk za 3 měsíce?

Baví mě to?

Průvodcování je velmi náročná práce (možná 12 hodin denně, někdy i 4 týdny v kuse). Pokud průvodce práce nebaví, bude příliš nepříjemný na klienty, nebo unavený onemocní. Každopádně to nebude schopný dělat dlouho.

Rád cestuji a zprostředkovávám kontakt mezi naším a cizím světem, což je podle mě hlavní poslání průvodce. Je důležité chápat, že klient za zájezd utratí se vším všudy třeba 80 000 Kč, které často těžce vydělával, proto je třeba udělat maximum pro klientovu spokojenost. Přijel si odpočnout a zapomenout na starosti všedních dní, načerpat energii a třeba i inspiraci pro další život. Vlastně máte v rukou velkou zodpovědnost.

Je to jako se vším – jsou lepší dny, horší dny, lepší zájezdy, horší zájezdy. Nejvíc záleží na lidech, které máte s sebou. Někdy je skvělá parta, se kterou si užijete spoustu zábavy a která vás bere skoro jako kamaráda, zároveň vás ale respektuje. Občas se najde několik jedinců, kteří svým chováním narušují průběh zájezdu a vám psychické rozpoložení. 

Pozitiva

• Zvyšujete své znalosti a dovednosti – učíte se nové jazyky, historii a kulturu daných zemí, jednání s lidmi z různých společností, jednání s českými klienty, obecně jednání s lidmi.
• Práce učí člověka spojovat zodpovědnost s kreativitou (nikdo nemá rád nezodpovědného průvodce, na druhou stranu ale ani nudného puntičkáře).
• Práce vás naučí fungovat ve vůdčí pozici, přijímat názory, vnímat lidi a jejich potřeby; jasně, klidně a samostatně se rozhodovat.
• Procestujete nové země a poznáte velké množství různých lidí.
• Nenudíte se.
• Budete moci svůj čas organizovat, budete tak svobodnější. Neplatí žádné PO–PÁ 8.00–16.30. Nemáte rádi zimu? Budete ji moct strávit v Asii, v teple.
• Zjistíte, jak je vlastně jednoduché cestovat sám nebo s malým množstvím přátel, protože všude a vždy seženete nějakou dopravu, místo, kde složit hlavu, a něco do žaludku.
• Při všem tom cestování se občas vrátíte do Česka a budete se radovat z maličkostí – že lidé okolo mluví jazykem, kterému perfektně rozumíte, že vlak má zpoždění jen 20 minut a ne 4 hodiny jako v Asii, že vám doma teče pitná voda, která je normálně i teplá, když otočíte kohout správným směrem.

Negativa

• Budete v jednom kole. Stalo se mi, že jsem byl v Asii půl roku v kuse a na jednom místě jsem byl nejdéle týden. 
• Můžete se cítit i osamělí, protože rodinu a většinu přátel necháváte doma. Místo toho potkáváte stále nové a nové lidi, ať již účastníky zájezdů, nebo jiné cestovatele a místní. Povrchní batůžkářské rozhovory typu „Odkud jsi? Kde jsi byl? Kam jedeš? Co děláš?“ za chvíli člověka začnou nudit a je třeba trochu zpomalit.
• Práce je náročná – ne až tak fyzicky jako psychicky. Jde o těžký multitasking, je třeba přemýšlet o mnoha věcech najednou a ideálně si někam zapisovat, co máte kdy udělat. 
• Práce průvodce nikdy nekončí, takže pokud je jakýkoliv problém – zdravotní, na pokoji, někdo se ztratil – je vaší prací vstát z postele a vše řešit.
• Někdy bývá práce nevděčná. Každý, kdo pracuje s lidmi, to zná. Ať se snažíte sebevíc, některým lidem se nelze zavděčit. Jiní lidé se snaží utratit co nejméně a dostat za to co nejvíce. Další lidé na zájezd přijeli již s nadějí, že si budou moci stěžovat a získat nějaké peníze zpět. 

Existuje v práci stereotyp?

Každá země je jiná, stejně tak lidé, jídlo, náboženství, kultura, jazyk. I kdybyste jezdili ten samý zájezd dokola, sejdou se jiní klienti, díky kterým bude každý zájezd jedinečný. Snažte se dívat na vše kolem sebe z úhlu pohledu lidí, kteří jsou v destinaci poprvé. Vše jim přijde zajímavé, všechno chtějí fotit, sálá z nich nadšení.

Stereotypní na druhou stranu může být styl, který si průvodce ve své práci najde. Způsob jednání s klienty, příprava na zájezd, předávání informací (vždy je například nutné přednést velkou trojku – zdravotnictví, školství a sociální systém). Každý průvodce nakonec najde nějaký svůj styl, který ho bude obklopovat – někdo je bavič, někdo větší puntičkář, někdo je ke klientům familiárnější, jiný si udržuje větší odstup.

Toužíte po práci pro cestovní kancelář, ale hledáte něco jiného než práci průvodce? Zkuste Delegát pro cestovní kancelář: práce snů, nebo noční můra.

Na co si dát pozor

Na prvním místě je třeba pečovat o sebe. Pokud se průvodce přepíná, neodpočne si, nevěnuje ani trochu času sám sobě, pak onemocní, nebo ho práce přestane těšit. Někdy méně je více – a na to je třeba se soustředit. Průvodce není sluha – má být nápomocný, přátelský a empatický, ale nesmí se nechat využívat. Průvodce musí mít u skupiny respekt, zároveň ale musí umět naslouchat.

Vždy je na čem pracovat, co zlepšovat – jazyk, lidské vlastnosti, organizační schopnosti, znalosti o zemi a místech. Průvodce si musí dát pozor, aby ve své práci nezakrněl, aby mu práce nezešedla. Musí dostatečně odpočívat a dávat si mezi zájezdy pauzy, jinak tím utrpí zájezd, klienti, cestovní kancelář i jeho reputace. 

Benefity, které vám cestovka nabídne:

Ubytování

Na zájezdu máte hrazené ubytování na stejné úrovni (pokud nevybouchne rezervace) jako klienti. Někdy pokoj s klientem sdílíte.

Stravování

Co zájezd a země tohle funguje jinak. Na luxusnějších zájezdech bývá polopenze, jindy jen snídaně, někdy ani to. Záleží pak na cenách v dané zemi – někde se v místní jídelně najíte za 25 Kč, jinde koupíte oběd za 150 Kč, v západních zemích klidně za 400.

Telefon a internet

Cestovní kanceláře přijímají do svých nákladů veškeré platby za telefon – SIM kartu, internet, volání. Mít telefon je nutnost.

Letenka

Cestovní kancelář samozřejmě hradí i vaši letenku, není tedy vůbec složité požádat ji, aby vám zpáteční let koupila třeba o měsíc později než skupině (pokud CK netrvá na tom, že poletíte s klienty). Pak můžete v dané zemi zůstat jen za běžné denní náklady.

Další benefity

Zkušeným průvodcům může CK zaplatit např. jazykový kurz, nebo „najíždění nové země“, kde průvodce bude později průvodcovat (nebo vytvoří pro CK zájezd).

Plat nebo odměna za práci

Pro mě je průvodcování jediným zdrojem příjmů už poslední téměř tři roky. Pro většinu průvodců je to spíše vedlejší příjem, rozptýlení a zábava. Jde často o učitele, architekty, podnikatele, pracovníky z cestovních kanceláří. Jiní průvodci žijí v dané destinaci, jezdí v ní zájezdy pro různé cestovky a k tomu třeba podnikají. Dle toho má průvodce také různé smlouvy – často bývá na dohodu, nebo je živnostníkem a cestovní kanceláři zájezdy fakturuje. Někteří průvodci pracují pro jednu CK na HPP.

Pracovat jako průvodce, nebo raději sedět v pohodlí klimatizované kanceláře?

Práce průvodce není pro každého. Může být velmi náročná a člověk toho pro ni musí hodně obětovat. Je například téměř nemožné při plném pracovním nasazení vést partnerský poměr, i přátelské vztahy je těžší udržet (člověk zas ale vyselektuje přátele skutečné). Na druhou stranu má práce spoustu výhod – potkáváte stále nové lidi, navštěvujete nová místa, můžete se donekonečna učit nové věci a jazyky. 

Málokdo začne pracovat jako průvodce a zůstane u toho do konce života, je to ale úžasná škola života, dá vám důležité zkušenosti, kontakty, jazykové i jiné dovednosti a pomůže vám otrkat se ve světě.

Patrik Balcar

Vášnivý cestovatel, chodec, trekař, běžec, milovník jídla a cizích kultur. Již tři roky se živí jako průvodce, a to převážně po Asii. Můžete ho sledovat na webu Patrik Balcar, na Instagramu @balcarpatrik a Facebooku.