Dobrovolnictví je jedna z mála činností, během které máte možnost zažít bájný „dobrý pocit“. Potkáte zajímavé lidi, naučíte se novým dovednostem, prověříte svoji psychickou odolnost, získáte přátele obdobného smýšlení a zároveň pomáháte druhým. Všichni zúčastnění mohou pouze získat.

Je jen na vás, s kterou organizací jako dobrovolník vycestujete a jak přidáte ruku k dílu. Jednou z možností je i pomoc lidem zasaženým přírodní katastrofou nebo stavba škol. Obojím se zabývá nezisková organizace All Hands and Hearts, pro kterou v roce 2017 v Peru pracoval Honza Jenčík. Své postřehy sepsal, aby inspiroval a motivoval další cestovatele k pomoci lidem v nouzi.

A že dobrovolnictví pro All Hands and Hearts není jen práce pro siláky s postavou Ramba, to dokládá i skutečnost, že mezi dobrovolníky narazíte na velké množství starších lidí nebo děvčat (i křehkých). Mnozí se k All Hands and Hearts rádi vracejí opakovaně.

Kdo jsou All Hands Volunteers (AHV)

Základy AHV položil David Campbell, který se po ničivé tsunami v Thajsku v roce 2004 rozhodl odjet do Thajska a podat pomocnou ruku při odstraňování následků této katastrofy. Spoluzaložil organizaci HandsOnThailand, se kterou (s dalšími 200+ dobrovolníky) pomohl rekonstruovat pět rybářských vesnic v Phuketu. Tato organizace se poté vyvinula až do dnešní podoby All Hands and Hearts.

All Hands Volunteers se zaměřuje nejen na okamžitou pomoc místním obyvatelům po ničivých přírodních katastrofách, ale také na stavbu škol, dočasných domů a spolupráci s komunitou v místě pomoci.

Od založení organizace AHV prošlo organizací přes 45 tisíc dobrovolníků v 83 programech. Ke konci roku se AHV spojily s organizací Happy Hearts české topmodelky Petry Němcové, která přežila tsunami v Thajsku. Spojením vznikla nezisková organizace All Hands and Hearts.

V současné době mají All Hands and Hearts otevřené programy v několika zemích. Například v Peru, Thajsku, US Virgin Islands, Mexiku, Texasu, Porto Ricu a mnoha dalších.

Proč dobrovolnictví s All Hands and Hearts

Oproti jiným organizacím má dobrovolnictví u All Hands and Hearts několik zásadních výhod, díky kterým se mnoho dobrovolníků vrací opakovaně.

• U AHV neplatíte nic za účast. Platíte jen vlastní dopravu na místo, případně víza.
• AHV poskytují zdarma jídlo v pracovních dnech (ve volném dni si dobrovolníci zajistí jídlo sami na svoje náklady).
• Ubytování je zdarma po celou dobu pobytu.
• Jako dobrovolník jste u AHV pojištění.
• V rámci programu je jasně daný rozvrh pracovního dne.
• Pracovní a ochranné pomůcky jsou samozřejmostí.
• Okamžitě vidíte výsledky své práce.
• Potkáte se s lidmi, kterým pomáháte.
• Spolupráce s komunitou -> dozvíte se víc než běžný turista.
• Přátelská a podporující atmosféra.
• Zaměstnanci AHV jsou ochotní a přátelští.
• U AHV můžete udělat i kariéru.

Průvodce dobrovolnictvím s přehledem dalších organizací, které organizují tuto formu pomoci potřebným, najdete v článku Cestovat a pomáhat jako dobrovolník.

Co očekávat, na co se připravit

Předně očekávejte spoustu zážitků. Kromě toho je nutné počítat i s následujícím:

• Jedná se o fyzickou práci.
• Budete pracovat v místě postiženém přírodní katastrofou.
• Práce bude občas fyzicky i psychicky náročná. I přesto u AHV pracují jak děvčata, tak starší lidé.
• Za práci u AHV nedostáváte plat.
• Angličtina. Není nutné mít znalost C2, ale je fajn, když vám team leader zadá nějakou práci a vy budete rozumět, co po vás chce.
• Záchody a sprcha jsou naprostý základ. Může se stát, že nepoteče teplá voda.
• Ubytování opět základní. Bydlení ve vlastním stanu (pokud máte) nebo ve sdílených pokojích s ostatními. Občas s hliněnou podlahou, nějakým zvířátkem. Nečekejte Four Seasons.
• Zažijete si emoce od A do Z.

Nikdy nezapomenu, jak nás jedna paní pozvala na oběd. V jejím domě z nepálených cihel nebyla elektřina, světlo se dovnitř dostávalo pouze malým oknem a dveřmi. Pro vodu, která navíc nebyla pitná, si paní chodila na zahradu. Krom plynové bomby a dvouvařiče byl v domě jen malý oltář, postel a obraz na stěně s nějakou světicí.

Po obědě přinesla malý sešit a chtěla po nás napsat do něj naše jména a zemi, odkud jsme. Když jsme dopsali, vzala sešit k sobě, se slzami v očích nám děkovala za to, co pro ně děláme, a že se za každého jednoho z nás bude modlit. Ač jsem nevěřící člověk, neměl jsem daleko k slzám. Když vám tohle řekne někdo, kdo silně věří, naprosto vás to uzemní.

Co vzít s sebou

Je třeba si uvědomit, že jedete na místa, kde ne všechno se dá v danou chvíli sehnat. Někdy jsou dané věci dražší a mnohem horší kvality než u nás, proto je dobré být připraven už z domova.

• Pevnou obuv. Nejlépe kotníkovou. Tento požadavek dostanete i od AHV v základním balíku informací, které vám přijdou po úspěšném vyřízení žádosti.
  Boty nemusí mít kovovou špičku, stačí trekové.
• „Pracovní oblečení“ berte to, kterého vám nebude líto, když ho umažete nebo roztrhnete. V rámci AHV se dostanete k různým činnostem. Nezřídka se stane, že o něco zavadíte a máte na kalhotách „skobu“.
  Pracovní trička dostanete od AHV každý den čistá (vypraná).
• Pracovní brýle. Rukavice. Jak bylo napsané v úvodu, všechny potřebné ochranné pracovní prostředky dostanete od AHV. Pokud nechcete nosit erární, přivezte si vlastní.
• Pas. Nutný při každé cestě.
• Očkovací průkaz s nutným očkováním. Dobrou zkušenost mám s očkovacím centrem Avenier.
• Léky. Určitě s sebou vemte všechno, co užíváte. Včetně prášků na alergii (hlavně prach) apod. I když jsou všude lékárničky a v případě nutnosti vás odvezou k doktorovi, je lepší nic neriskovat. Zdraví máte jen jedno.
• Čokoláda. Hodně čokolády. Na zlepšení nálady. A vůbec. Máte-li čokoládu, jste král všude, kam přijedete.
• Čelovka.
• Sprej/moskytiéra proti komárům.
• Peníze a karty. Někdy budete v místech, kde není přístup k ATM. Vezměte si hotovost. V některých zemích nefungují karty VISA, jinde Mastercard. Případně se zeptejte ve skupině (viz násl. bod).
• Na Facebooku můžete najít skupiny AHV k jednotlivým lokacím – podívejte se po nich a rozhodně se přihlaste, například pro Peru zde. Můžete se na cokoli zeptat dobrovolníků, kteří jsou aktuálně v terénu. Ochotně a z VLASTNÍ zkušenosti poradí konkrétní věci, které je dobré mít s sebou na dané místo. Doporučuji.

Tolik k obecným věcem. Další věci závisí na programu, kam se hlásíte.

Program „Response“

Pokud jde o „Response“, pojedete do míst, kde se bude hodně tvrdě pracovat. Sutiny, bahno, bourání nestabilních domů, řezání popadaných stromů. První projekt, kterého jsem se s AHV zúčastnil, byl právě program „Response“ v peruánském městě Huarmey.

Do konce projektu zbýval měsíc. Ulice už byly poměrně čisté, ale viděl jsem fotky ze začátku projektu, kdy se dobrovolníci brodili po kolena v mazlavém bahně městem, které vypadalo jako z apokalypsy. Během mého pobytu bylo denním chlebem ježdění s kolečkem plným bahna, cihel a betonu. Do toho práce s krumpáčem, bouracím kladivem a lopatou. Téměř po každém dni jsem byl fyzicky vyčerpaný. Když ale vidíte slzy štěstí v očích lidí, kterým pomáháte, bude vám to pravděpodobně fuk.

Pro představu, jak těžká, ale zároveň motivující může někdy práce být, poslouží zkušenosti jedné kolegyně: „V začátku jiného projektu s All Hands jsme pracovali i 7 dní v týdnu, než jsme dostali město z nejhoršího. Důvodem bylo, že jsme viděli tolik zoufalých lidí všude kolem, až nás to nutilo pracovat bez volna. Dobrovolně. Někteří dobrovolníci se dokonce bouřili, když nám zaměstnanci All Hands nařizovali, abychom si udělali volno a odpočinuli si.“

Chcete pomáhat, ale chybí vám fyzička? Můžete se stát Učitelkou angličtiny v Indonésii.

Program „Recovery“

V programu „Recovery“ jsme stavěli školu v malé komunitě několik hodin od peruánského města Piura. Nebyl jsem zde od začátku projektu, tak jsem přišel o nejtěžší práci, kterou představovalo kopání děr pro septik a základy. Oproti práci v programu „Response“ není tento program fyzicky tak náročný. Na druhou stranu vyzkoušíte různorodé činnosti. Mimo jiné jsem pracoval se skelnou vatou, míchal beton, maloval stěny.

V obou programech jsem narazil jak na starší lidi, tak i velké množství holek, které byly někdy tak drobné, že se mohly schovat za pouliční lampu. A přesto pracovaly stejně jako ostatní. Je úplně jedno, jak jste staří, anebo jestli jste kluk/holka – pracujete podle svých možností. Paradoxní bylo, že v Huarmey byla u děvčat nejoblíbenější práce v demoličním týmu, což byla jedna z nejtěžších prací. Výborně to dokresluje i atmosféru u All Hands and Hearts. Máte totiž neustále pocit, že dokážete naprosto všechno.

Puerta Pulache. První foto od mého příjezdu. K instalaci modrých nosníků na betonové patky sloužil jeřáb. Jeden ze dvou strojů na stavbě. Jinak všechno pomocí lidské práce. Ručně se ohýbaly a sestavovaly i výztuže do betonových patek.

Zapojení místní komunity

Během projektů zapojuje AHV do práce i místní komunitu, takže s vámi do práce chodí taky místní. Je to výhra pro obě strany – místní dostanou práci a vy se od nich můžete naučit a dozvědět spoustu zajímavostí. Kdo jiný zná místo lépe než člověk, který v něm žije od narození.

Jeden příklad za všechny. Museli jsme vykopat „kanály“, do kterých se pak položily trubky na odpady z WC. Zem byla tvrdá, místy jílovitá. Krumpáčem se to moc nedalo. Druhý nástroj, který jsme měli k dispozici, byla těžká železná tyč s ostrým koncem, vypadala jako oštěp. Tou tyčí jsme „kopali“ kanály. Dřina pomalá a v našem podání naprosto neefektivní. Pak přišli místní chlapi. Ve dvou zvládli za dvě hodiny to, co my v pěti za půl dne. Naprosto přesně věděli, kam tyčí praštit. Byli přesní, rychlí a efektivní. Navíc se neunavili tolik jako my.

Kariéra u All Hands nemusí být problém

Můžete u AHV udělat i kariéru. Jedná se třeba o neplacené práce, které jsou ale rozhodně fajn kvůli zkušenostem. Třeba na pozici team leadera je dobrá možnost vyzkoušet, jaké to je mít svůj vlastní tým. Výhodou je, že od začátku pracujete s velmi motivovanými lidmi.

Někdy se naskytne i příležitost stát se stálým zaměstnancem All Hands and Hearts. Občas se totiž stane, že nějaký zaměstnanec z různých důvodů opustí projekt, nebo chybí od začátku. V takovém případě se dělá výběrové řízení, kam se může přihlásit každý. Když vás vyberou, máte o práci (a peníze) postaráno.

Na stránkách AHV najdete i volné pozice, takže se můžete přihlásit do výběrového řízení ještě z tepla domova. A třeba už k All Hands poletíte jako zaměstnanec AHV.

Den u All Hands and Hearts

All Hands se snaží dodržovat rozmezí 8–9 pracovních hodin denně. Začátky a konce pracovní doby závisí na projektu. Rozhoduje například klima, nebo také kulturní či náboženské zvyklosti místních. Někdy se může stát, že se konec pracovní doby posune. Jedná se o případy, kdy je třeba něco dodělat, například malujete stěny. Když vám chybí domalovat stěnu a máte rozdělanou barvu, tak prostě nehodíte štětec do žita a zůstanete o trošku déle.

Během pracovního dne jsme měli dvě 15minutové přestávky na osvěžení a jednu hodinovou na oběd. Pevně stanovené přestávky neznamenají, že se mimo tyto časy nemůžete napít, dojít na záchod nebo odpočinout. Není to otročina. Nikdo po vás nechce, abyste dřeli do padnutí. Naopak – u AHV kladou velký důraz na pitný režim i bezpečnost práce.

Jak je při každé práci běžné, i zde jsou různé týmy. Každý má přidělenou práci, kterou je třeba udělat. V týmu je jeden team leader a jeho zástupce plus dobrovolníci. Super je, že team leader / zástupce se může stát i z vás. Buď se k tomu dobrovolně přihlásíte, nebo jste vybraní, protože máte potenciál. Jako team leader řídíte práci celého týmu, v případě nejasností za vámi chodí ostatní dobrovolníci pro radu nebo rozhodnutí.

Pokud si nejste jistí nebo narazíte na problém, se kterým si nebudete vědět rady, zeptáte se prostě výš. Během stavby narážíte na spoustu „problémů“, které se musí řešit. Naučíte se improvizovat. Mimoto každý návrh na vyřešení problémů od kohokoliv je vítán. Všichni se navzájem od sebe učí. Jako team leader se dále účastníte porad s vedením.

Po práci máte čas na umytí a krátký relax, případně večeři. Každý den je porada pro všechny: řeší se, co se za den udělalo a co se bude dělat následující den. Představují se noví dobrovolníci, loučí se ti, kteří odchází, a dál se sdílí důležité informace, že nepoteče voda nebo že se plánuje nějaká hromadná akce.

Během porad je i prostor pro návrhy a připomínky. Navrhnout můžete cokoliv. Když se vám něco nelíbí nebo máte námět na zlepšení čehokoli. Nakonec se dobrovolníci rozdělí do týmů na druhý den. Určí se, kdo bude dělat úklid (každý dobrovolník uklízí základnu alespoň jednou). Jednou týdně se také volí dobrovolník týdne.

U obou projektů, kterých jsem se zúčastnil, jsme měli možnost zapsat se do týmu, kam jsme chtěli (pokud v něm bylo volno). Někdy si vás do týmu vyberou sami team leadeři, když ví, že se bude dělat něco, v čem jste dobří, nebo chtějí, abyste pokračovali v tom, co jste dělali v předchozích dnech. Může se stát, že se dostanete do týmu, kde si nejste jistí, jestli práci zvládnete, protože cítíte, že je třeba fyzicky nad vaše síly. Stačí pak zajít za TL nebo někým jiným z vedení a požádat, ať vás přeřadí. Lze to i v průběhu práce. Nezažil jsem, že by to byl problém.

Po poradě máte volno a můžete si dělat, co je libo (téměř). Platí zde tzv. quiet hours, čímž na základně končí případná hlasitá produkce, aby mohli ostatní nerušeně spát.

Volný čas u All Hands and Hearts

Ať už jde o volný den, anebo jen volno po práci, existuje spousta možností, jak se zabavit.
Mezi akce pořádané All Hands patří hlavně aukce, kdy dobrovolníci nabízejí služby nebo věci na prodej. Vybrané peníze jdou zpět do projektu, kterého se účastníte. Nakupují se za to nutné věci, například ochranné pomůcky. Nemusíte se tedy bát, že vaše peníze budou použité managementem AHV v Americe na pořízení nových iPhonů (95 % peněz, které AHV obdrží, jde zpět do jednotlivých programů).

V aukci se nabízí masáže, čokoládové tyčinky, koření, turistické vybavení, někdo vám připraví romantickou večeři pro dva. Mezi super věci patří, když někdo nabídne ubytování ve svém bytě/domě včetně tour po místních zajímavostech s výkladem. Aukce je zábava – a ještě pro dobrou věc.

Další akcí bývá karaoke, filmový večer. Nebo různé události s místní komunitou. Jinak se dobrovolníci mohou zabavit i sami. Domluvíte si společnou zábavu s dalšími dobrovolníky, typicky fotbalové nebo ping-pongové turnaje. Jiní ve volném čase nabízejí výuku svého rodného jazyka pro zájemce z řad ostatních dobrovolníků. Můžete tak někoho naučit třeba česky. Nebo jdete na výlet po okolí, pokud je to možné.

Vy se naopak můžete naučit nebo procvičit si spoustu jiných jazyků. Doporučuji taky vzít s sebou nějakou hudbu nebo skvělou knížku, třeba Travel Bibli. Fantazii se meze nekladou. Moje doporučení zní: snažte se bavit s ostatními. Dozvíte se spoustu zajímavostí, dostanete spoustu tipů vztahujících se nejen k cestování, najdete nové přátele a třeba načerpáte i nějakou inspiraci.

Jak se přihlásit k All Hands and Hearts

Teď už máte představu, do čeho jdete, takže zbývá poslední krok: vybrat program a přihlásit se. Není to nic složitého. Potřebovat budete jen jednoduchou angličtinu.

Na oficiálních stránkách All Hands si vyberete z otevřených programů, vyplníte žádost a počkáte, až vám přijde vyjádření. Jestliže se hlásíte jako dobrovolník, neabsolvujete žádný pohovor. Kromě tradičních kolonek jako jméno a příjmení můžete v žádosti narazit na otázky typu „máte zkušenosti s různými nástroji (např. motorová pila)“ nebo zda jste zkušený architekt, tesař, pokrývač a podobně. Pokud umíte fotit nebo se orientujete v sociálních sítích, můžete tyto zkušenosti dopsat do žádosti také. Třeba se vám poštěstí, stanete se hlavním fotografem projektu a vaše snímky obletí svět.

Po zkušených žadatelích je u AHV hlad. Nemusíte se ale bát. Jak už název organizace napovídá, hodí se všechny ruce (a srdce). I když nemáte zkušenosti, neznamená to, že se k All Hands nedostanete. Naopak. O to větší je pak práce s All Hands zážitek, protože se naučíte spoustu nového – a to se vám neztratí.

Do žádosti dále napíšete data, kdy přijedete a dokdy můžete zůstat. Pokud se vám bude u All Hands líbit, zkuste požádat o prodloužení. Schválená žádost by měla dorazit do tří týdnů. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že nejdéle jsem čekal cca deset dní.

Doporučuji zůstat co nejdéle, případně si nechat nějakou „mezeru“ v plánu. Proč tato doporučení? Pokud zůstanete déle, dostanete se víc pod povrch. Pochopíte a zjistíte mnohem víc než při krátkodobém pobytu. Navíc není nic lepšího, když jste na projektu od prvního výkopu až do hotové školy. Většina lidí u All Hands, kteří neměli jasné plány, prodlužovala. Já osobně prodloužil asi třikrát a ze 14 dnů se nakonec stalo tři a půl měsíce. Za tu dobu srostete s projektem a lidmi v něm. Dostanete se blíž ke komunitě. Poznáte víc lidí. Dobrovolníci, kteří museli odjet po krátké době nebo těsně před koncem, mi potvrdili, že toho litují. A někteří se k All Hands opakovaně vracejí.

Co si odnesete

V první řadě zkušenosti k nezaplacení. Rozhodně si zlepšíte angličtinu. Vzhledem k tomu, že u All Hands and Hearts potkáte dobrovolníky z celého světa, můžete se naučit i další jazyk(y). Poznáte nové přátele. Načerpáte inspiraci. Uvědomíte si, jak se u nás máme dobře. Poznáte víc do hloubky skutečný život místních díky tomu, že s nimi budete každý den v kontaktu. To se vám jako běžnému turistovi nepovede. V neposlední řadě spoustu nezapomenutelných zážitků, které vám vydrží celý život.

Pracovat jako dobrovolník můžete i na farmě. Jak takovou práci sehnat a jak vypadá pracovní den si přečtěte v článku na blogu Dobrovolnictví na farmě: ubytování a strava zdarma, nezapomenutelné zážitky v ceně.

Odjížděl jsem do Peru na neurčito a o All Hands jsem před odjezdem nevěděl nic.

Dostal jsem na tuto skvělou organizaci tip až v Peru. A to je škoda.

Byla to moje první dobrovolnická zkušenost s „profesionální“ organizací a nedám na ni dopustit. Co jsem s AHV zažil a lidi, které jsem tam potkal… špatně se tahle zkušenost popisuje slovy. Musíte to zažít sami. Pobyt s AHV mi převrátil myšlení. Kompletně jsem změnil „cestovatelské“ plány. Viděl jsem, co všechno dokáže člověk udělat bez těžké techniky, jen holýma rukama. Nevěřil bych, nevidět to na vlastní oči a nezažít na vlastní kůži. S odstupem času musím uznat, že přestože nebyl pobyt u AHV vždycky zalitý sluncem, dobrovolnictví s AHV byla jedna z nejzásadnějších a nejúžasnějších zkušeností v mém životě.

Jsem z této zkušenosti NADŠENÝ. Je to ostatně jeden z důvodů, proč jsem napsal tenhle článek. Ke konci mého pobytu u AHV jsem věděl, že prožitou zkušenost musím posunout dál, protože bez sdílení by celý tenhle příběh byl tak nějak bez konce.

Nejlépe však uděláte, když se k All Hands and Hearts přihlásíte ještě dnes a zažijete si všechno na vlastní kůži.

Jan Jenčík

Pokud vás zajímají další informace nejen o pobytu u AHV, navštivte můj blog. Stejně tak mne můžete kontaktovat i v případě nějakých dalších dotazů ohledně AHV. Rád na všechno odpovím, když budu znát odpověď.

Zajímá vás dobrovolnictví? V těchto článcích a podcastech se dozvíte o dalších možnostech:

• Cestovat a pomáhat jako dobrovolník
• Sbližte se s místními, jejich kulturou a žijte chvíli jako oni: vydejte se učit angličtinu
• Učitelkou angličtiny v Indonésii
• Dobrovolníkem v Keni aneb to pravé volání divočiny
• Procestuj svět jako učitel angličtiny

[thrive_leads id=’49073′]

• Dobrovolnictví na farmě: ubytování a strava zdarma, nezapomenutelné zážitky v ceně
• Studentské cestování bez peněz: Jak projet svět skoro zadarmo a zůstat na vysoké škole

Podcasty:

• Roman a Klárka: Dobrovolníky v Ekvádoru
• Mon Borková: „Když už se jednou rozhodneš objet svět, musíš tomu přizpůsobit všechno“
• Anna Ahneová: Jak procestovat svět jako učitel angličtiny?