Každý ví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně motorky. Nejde o nejlacinější, nejbezpečnější a ani nejjednodušší způsob cestování. Rozhodně ale patří k nejdobrodružnějším, nejautentičtějším a nejsvobodnějším. Jediným mantinelem, kam až můžete dojet nebo co všechno můžete vidět a zažít, je vaše představivost… a taky trošku řídící schopnosti.
Jestli vás už nebaví stále stejné letištní haly, velká města jako přes kopírák nebo cestování v klimatizované čtyřmístné plechové bublině s malými skleněnými okny, která dokonale izolují od strastí a slastí reálného světa tam venku, je tenhle článek pro vás.
Lukáš Klouček miluje cestování jako takové a nenapodobitelná svoboda motorkaření ho chytla poté, co s kamarádem – zcela nepřipravení a nevybavení – projeli celý Vietnam na třicet let starých Hondách za 250 USD. Potom si koupil novější stroj, aby ho s bráchou přetížil a ve dvou na něm objeli Maroko. Nedávno se vrátil z portugalského motoputování. Ještě sám neví, kam vyrazí na další dvoukolový čundr, nejspíš to zase vybere spontánně a nelogicky, aby to stálo za to. Bizarní zápisky z cest občas publikuje na svém blogu bezdiakritiky.cz a možná jste na něj taky narazili v časopise MotoRoute, stejně jako na jeho fotky. Jestli vás zajímá něco konkrétního, co se do článku nevešlo, elektronický poštovní holub mu doručí dotaz s úsměvem v zobáku.
Pusťte si trailer z nadčasového bijáku Easy Rider, nasajte atmosféru svobodného potulování neznámou krajinou, nasaďte si helmu a přečtěte si pár základních rad a podpultových zlepšováků, které hned z vašeho prvního motočundru udělají nezapomenutelnou super jízdu s nálepkou dobrodružství.
https://www.youtube.com/watch?v=Rd4B9ZRiZDM
Základ, bez kterého to nejde
Motorka a řidičák. Bez toho se vážně vyjet nedá. Nic víc už ale potřeba není. V mnoha zemích, kam je drahé motorku dopravit nebo na ní dojet, se vyplatí zvážit její zapůjčení či dočasnou koupi. V jihovýchodní Asii dokonce nepotřebuješ ani ten řidičák (vyzkoušeno za vás), to ale nikomu neříkej. Ve svém vlastním zájmu si ho raději opatři.
Chceš-li vyrazit na kapánek náročnější expedici, než je popojíždění na skútru s poloautomatickou převodovkou na Bali, důkladný trénink je jednou z nejlepších strategií, jak si celé dobrodružství zpříjemnit a zvýšit pravděpodobnost jeho úspěšného dokončení. Motoškola Sršeň je skvělá pro začátečníky i pokročilé. Enduro škola tě naučí jezdit v terénu jako rozeného obojživelníka.
Já ale přece nejsem motorkář!
Nemusíš být potetovaný, řetězem ověnčený a ve smradlavé bundě oděný zarostlý drsňák z Hells Angels, který má titanovou destičkou sešroubovanou levou stehenní kost, ani v aerodynamické kombinéze oděný závoďák na stroji vyladěném kosmickými technologiemi, co má dva páteřní obratle z karbonu a ze zatáček obroušená kolena. Na motorce může cestovat manuálně nepoužitelný ajťák zrovna jako sličná dlouhonohá blondýna.
O tom, jak se dá bez zkušeností, bez plánu i základní výbavy projet Vietnam na prastarých motorkách se můžete dočíst v knížce Vietnamská rebélie
V momentě, kdy sedneš na motorku, bude tě dokonce výše zmiňovaný člen motogangu považovat za kamaráda. A zrovna na motorce se takový kamarád do deště hodí, jen co je pravda. Soudržnost a ochota mezi všemi lidmi sedlajícími benzínové plnokrevníky je úžasná. Když se ocitneš v problémech, kolemjedoucího kolegu jako když najdeš. Jen se nezapomeň zachovat stejně, až uvidíš v nouzi někoho jiného ty.
Jestli vyznáváš svobodný styl cestování, prozkoumávání těch nejmenších vesniček, nejchudších oblastí, nejodlehlejších pláží, neobjevených přírodních krás a míst, o kterých nemají tušení ani pisálci z Lonely Planet, je pro tebe motocestování jako dělané. Podíváš se tam, kam se davy nedostanou… a nejzdegenerovanější druh lidí – turisti – už vůbec ne.

Maroko
Výhody jednostopého cestování
Vše potřebné si vezeš s sebou, včetně noclehu. Takové spaní pod širákem na pusté Sahaře či stanování v nejhlubší vietnamské džungli, tomu říkám tisícihvězdičkový hotel. Hilton a jiné pětihvězdy nechť si užijou movití důchodci.
Bod číslo jedna samozřejmě přináší i nezpochybnitelné výhody ekonomické. Spaní v kempu je laciné, spaní nadivoko k nezaplacení zdarma. Prohlídky měst, vzdálených památek nebo i úplně zapomenutých vesniček nemusíš absolvovat s placeným průvodcem po boku rusky mluvících turistů. Na své vlastní motorce si projedeš, co chceš a kdy chceš. Nikdo ti do toho nekecá. Žádné jízdní řády, žádní průvodci, žádné otevírací hodiny. Kromě výdajů za benzin (hm, ta vůně) už moc neutratíš.
Vnímáš všechno kolem sebe, díky čemuž cestuješ všemi svými smysly. Obklopující krásu vstřebáváš očima, ušima, nosem i povrchem kůže. Žádný přírodní element nezůstane tebou nevstřebán, pocítíš každou puklinu na silnici, každou kapku vody, každou vůni z přilehlého pole, každý závan mořského vzduchu, každý přímý sluneční paprsek. Vše vidíš naplno, jelikož tě neomezuje autobusová záclonka cestujícího před tebou. Neustále se musíš stoprocentně koncentrovat, takže naplno prožiješ každý okamžik, každou jednotlivou sekundu jízdy. Zenový způsob cestování, řekl by buddhista.
Zažiješ nečekaná dobrodružství. Defekt, technické problémy, extrémně špatné počasí – nejčastější příčiny lapálií, které ve finále udělají z tvého tripu legendární zážitek. Tetování na předloktí Be the story others tell už pak nebudeš muset nikdy schovávat. Každý problém technického rázu se nějak vyřeší, ať už svépomocí, s pomocnou rukou projíždějících motorkářů, asistenční služby, nebo náhodnou improvizací. Hodně motocestovatelů neumí na svém stroji opravit ani píchlou gumu, klidně přitom ale objedou celý svět (aniž by chytli HIV). Je zkrátka potřeba přistoupit k problémům jako k novým výzvám, které pak skvěle prodáš kámošům u piva.
Příběh Sjaaka Lucassena, který strávil 5 let cestou kolem světa na sportovním motocyklu Yamaha R1. Kniha Život na dvou kolech vám dává příležitost prožít s ním jeho maratónskou pouť.
Nevýhody, které musíš předem přijmout
Únava. Pakliže od dovolené očekáváš hlavně odpočinek, zejména fyzický, motorkaření není pro tebe. Ačkoli se to na první pohled nezdá, cestování na motorce je velmi vyčerpávající záležitost. Srovnání s celodenní chůzí či jízdou na kole není úplně mimo mísu. Notorický gaučový/plážový povaleč by se do toho pouštět neměl.
Počasí. Déšť, mráz, sníh, silný nárazový vítr nebo nečekané vedro může jízdu na motorce hodně znepříjemnit. Právě tento faktor je nejspíš základním sítem, které na pořádný road trip nepustí zhýčkané turisty. Díky za něj.
Pády. Každý by měl umět odhadnout své schopnosti a na jednostopých přibližovadlech zbytečně neriskovat. Když má člověk z motorky vyloženě strach, není ostuda zvolit jiný cestovní prostředek, nebo se zkrátka učit a zlepšovat, dokud nezíská potřebnou jistotu. Hrdinů a frajírků již zemřelo dost, bohužel. Když už na motorce vyjedeš, tak hlavně opatrně a beze spěchu. Kdo se kochá a nikam nežene, užije si cestu mnohem víc. A hlavně – dojede až do cíle. Pojištění je základ a cestování po boku s někým zkušenějším (alespoň ze začátku) není vůbec na škodu. Se zlomenou nohou, porouchaným motocyklem, nulovým know-how a neznalostí cizí řeči budeš pomocnou ruku kamaráda líbat zuřivěji než Helmut ve východoněmeckém filmu pro dospělé z osmdesátých let.
Technické problémy. S motorkou je to jako s ženou. Nevěnuješ-li se jí, vykašle se na tebe. Občas je nutné pošolichat ji francouzákem, pohladit torxem, nalubrikovat kvalitním olejem. Když se to neudělá, bezproblémový vztah se předem stává utopií.
Striktní plánování od A do Z na mototripech nefunguje. Vždy budeš muset improvizovat, měnit plán, přizpůsobovat se a upravovat trasu za pochodu. Chce to mít hrubou představu a pak ze dne na den připravovat rámcový itinerář, nebo se nechat unášet náhodou. Vlastně… jestli je tohle pro tebe nevýhoda, nečetl bys blog Travel Bible, nýbrž vybíral dovolenku z katalogu Čedoku, není-liž pravda?
Slepá víra ve štěstí aneb „To se MNĚ přece nestane“ bude po zásluze potrestána. Nemá cenu si něco nalhávat. Cestování na motorce je úchvatná věc, svá rizika ale nese a je třeba se na ně připravit. Všechny výše zmíněné věci tě s drtivou pravděpodobností dříve nebo později potkají, tečka. Větrná bouře, defekt, nehoda, vyčerpání atd. Vším si jednou projdeš, ber to jako fakt. Připrav se, jak nejlíp umíš, a nic tě nepřekvapí. Doufej, že se veškerým trablům vyhneš – a spláčeš nad vejdělkem, jak zákon káže.
Základní rady a tipy
Kup si speciální oblečení a pořádné boty. A novou helmu
Nejvíc to oceníš, když spadneš. Ve větru a dešti na tobě nebude nic plandat jako vytahaný červený trenky na hradě. Strategické rozmístění a zajištění kapes – při zachování pohodlného přístupu do nich – je také k nezaplacení. A to nemluvím o odvětrání a možnosti odepínání jednotlivých vrstev, které ti z jedné sady oblečení udělají univerzální kolekci jaro/léto/podzim/zima. V „normálním“ oblečení se budeš buďto potit jako v sauně, nebo ti bude foukat na strategicky špatná místa – krk, kolena, záda, ledviny… a tyhle části těla ti to pak rády dají sežrat, což nechceš.
Tvrdé boty, které ochrání a dá se v nich i pohodlně chodit, jsou veledůležitou výbavou. Řízení v žabkách přenech bláznivým Asiatům, pro ně je to národní sport.
Typ helmy by se měl odvíjet od způsobu cestování (s plnou helmou moc parády v terénu neuděláš). Nemusíš mít nejdražší dostupný model protkaný nanouhlíkovými vlákny v nejmodernější designové kombinaci. Vyber si helmu, která ti bude perfektně sedět (v těsné tě po hodině začne bolet hlava, do velké ti bude nepříjemně foukat), a hlavně si kup helmu novou. Podstata ochrany spočívá v efektivním vstřebání energie z nárazu, takže po velké ráně by kvalitní helma měla prasknout. Nepraskne-li, předá velkou část nechtěné energie přímo do tvé hlavy, au. Po menších úderech může být konstrukce narušená, aniž by sis toho navenek všiml, proto je lepší nekupovat helmu použitou. Vybírej pouze z homologovaných helem, ostatně těch je dnes na trhu drtivá většina.
Vyčerpávající informace ohledně výběru oblečení můžeš nastudovat zde, ohledně helmy pak tady.
Pokud se chystáš na větší trip na své vlastní motorce, VŠECHNO předem vyzkoušej
Kratší jednodenní výlety a testovací popojíždění jsou darem z nebes. Bohužel to poznáš teprve v momentu, až na ně jednou nevyjedeš. Nové brašny, kufry, zlepšováky, nářadí, batoh, oblečení, boty, helma, brýle, rukavice, pneumatiky… prostě všechno. Úplně všechno od motopříslušenství až po spacák musí být odzkoušené. Sám pak budeš někde v divočině zbytečně zpytovat svědomí, zjistíš-li, že pumpička má zakončení na jízdní kolo a nafoukneš s ní maximálně tak plážové lehátko.
Cestuj nalehko
Zbytečné nesmysly tě budou otravovat při každém zastavení, manévrování, bivakování, vybalování a zabalování, hledání věcí a já nevím při čem ještě. Sbal se a poté půlku věcí vyházej. Máš to? Tak teď to znova o polovinu zredukuj, navíc vyhoď i to zbytečný triko a dvoje fusekle navíc.
Jasně, tohle nezní jako výhradně motorkářská rada, tohle je totiž zlaté pravidlo pro jakýkoli druh cestování. Na motorce to ale oceníš dvojnásob. Kvůli nedostatku místa a kvůli neustálému vybalovaní a zabalování, které se při přehršli nesmyslů stává bojem s větrnými mlýny. Vybalování večer před bivakováním. Balení ráno před odjezdem. Přeskládávání věcí v průběhu dne kvůli počasí, hledání nářadí, opravě či něčemu jinému. Sundávání věcí před brodem, před projetím těžkým bahnem (např. vyschlý rybník) či úsekem hlubokého písku a pak jejich přenesení a znovunaložení. Asi nemusím pokračovat – těch situací zkrátka nastane každý den tolik, že polovinu věcí cestou ještě rád rozdáš, nebo nad útesem s překrásným výhledem vítězoslavně zahodíš.
Nikdy nejezdi za tmy
Výrazně se tím zvyšuje riziko všeho špatného a nechtěného. Buďto něco neuvidíš ty, nebo někdo tebe. Auto, zvíře, chodec, díra, kámen… A ta panoramata po pravé ruce jsou za světla taky mnohem fotogeničtější, že jo.
Dobré (rozuměj bezpečné) místo na spaní se v noci najít téměř nedá, to je bohužel vyzkoušené, neověřuj to na vlastní kůži. Utábořit se hodinu před západem slunce (tento údaj máme dneska všichni v základní aplikaci počasí na iPhonu) je léty ověřený, dosud nepřekonaný postup. Stihne se v klidu obhlédnout terén, rozdělat stan i splnit další povinnosti zaručující klidný nocleh.
V některých zemích se ježdění v noci rovná regulérnímu harakiri. To platí hlavně pro Afriku a Jižní Ameriku, zejména pro zapadlé oblasti, kde se na motorce budeš často pohybovat. Za tmy se tam prostě nepohybuj, bez debat.
Nastuduj si specifika dané země, kterou zrovna projíždíš
Pravidla, předpisy, nepsané zákony. Třeba i takové hloupé kruhové křižovatky můžou nadělat docela paseku. Ve Španělsku, v Belgii i v ČR se na nich řidiči chovají docela jinak. Nemluvě o tom, co s nimi provede levostranný provoz v Anglii či neřízený chaos ve Vietnamu.
Piš si deník
Zní to jako rada od profesorky literatury, ale věř, že po návratu domů jako když najdeš. Na motorce zažiješ tolik věcí, že si po 14denním výletu nebudeš pamatovat ani ň. Nemít žádné poznámky by byla do nebe volající škoda. Pár tipů, jak na to, najdeš v článku na Travel Bibli.

Maroko – výhled ze sedla
Vždy si kup aktuální papírovou mapu dané oblasti
Podle ní se orientuj, plánuj, hledej. Pak budeš stále v obraze. GPSka je super, když jedeš v autě. Na motorce by tě akorát rozptylovala od řízení, ba co hůř, ukradla by ti svobodu a krásné panoramatické výhledy. Ano, mít v kapse telefon s mapami či připojením k internetu není špatné. Když se ocitneš v úzkých, může tě to zachránit. Primárním zdrojem navigace by však měl být, mimo klasické mapy, tvůj přirozený instinkt. Drž správný všeobecný směr a jeď tam, kam tě táhne tvůj vnitřní kompas. V mapách hledej speciální barvou vyznačené vyhlídkové cesty, ty totiž stojí za to (v Marco Polo mapách jsou vyznačeny tučnou zelenou barvou).
Pozor na byrokracii
Nejenom vízum pro tebe coby žokeje, musíš myslet i na plechovou klisnu, na níž jedeš. Karnety, různá povolení, pojištění, zelená karta, technický průkaz, deklarační formy a jiné nutné dokumenty jsou zlem, které člověk chtě nechtě musí skousnout. Jednotlivé hraniční přechody mají jiné procedury i jiné požadavky. Naštěstí se dnes internetová fóra hemží návody, jak na složité papírování vyzrát. Tyto problémy se samozřejmě týkají zejména Afriky a Jižní Ameriky, zatímco v EU je to díky Schengenu projížďka růžovým sadem.
Kam vyrazit?
Alpy
Krásné horské průsmyky, výhody Schengenu, šotolinové cesty, nespočet detailních motoprůvodců. Navíc je to pro obyvatele ČR hned za humny, kvalita silnic je vysoká a řidiči celkem ohleduplní. Ideální destinace na první motorkářské výlety. Sportovní fanoušci můžou takový trip vyšperkovat zhlédnutím etap Tour de France. Bezpečnost v Evropě je také plus. (Česky psaný alpský off-road průvodce zde.)
Maroko
Není extrémně daleko, není to hardcore Afrika a nejsou potřeba žádná speciální povolení, karnety ani víza. Platí tam klasická evropská zelená karta. Tím ale výčet výhod nekončí. Maroko je doslova rájem pro off-roadové fajnšmekry a na své si zde přijdou i motorkáři jezdící výhradně po asfaltovém povrchu. Denně jich tam potkáš mraky, 365 dní v roce – a není to náhoda. V Maroku jsou vysoké hory se zasněženými lyžařskými středisky, polopouštní krajiny připomínající americký Grand Canyon, vyhlášená surfařská letoviska, najdeš i magickou Saharu. Vše podtrhuje unikátní arabská kultura. Tato bývalá francouzská kolonie je zkrátka zemí motorkářům zaslíbenou. Velmi podobné možnosti nabízí i Jihoafrická republika, tam se ale Evropan s motorkou dostává o hodně složitěji. (Nejlepší zdroj informací k Maroku zde.)

Maroko
Jihovýchodní Asie
Thajsko, Vietnam, Kambodža, Indonésie atd. Tam všude je cestování na motorce tvojí téměř povinností. Skútr seženeš na každém rohu, jako že úplně na každém rohu. Půjčení skoro nic nestojí a v těchto končinách se dají motorky i lehce koupit. Projíždíš-li celou zemí, prodáš motorku na druhém konci. Ve městech je kolikrát doprava na motocyklu dokonce bezpečnější než chůze, jelikož chodníky slouží často jako další jízdní pruh. Neuvěřitelný chaos na silnicích ti po pár dnech bude připadat lepší alternativou ke striktně fungujícímu systému v Evropě, bez legrace. (Nejlepší zdroj informací k Vietnamu zde. Dříve fungoval skvělý blog CechVeVietnamu.cz)

Severní Vietnam (Foto: Petr Novák)

Severní Vietnam (Foto: Petr Novák)
Portugalsko a Španělsko
Celoročně přívětivé počasí a jedinečná kultura, která je výsledkem směsice klasického evropského a africko-arabského historického vlivu. Krásné přírodní scenerie, pláže, skalní útesy, senzační káva, nespočet kempů, téměř nulový provoz a výborné silnice. Je to dál než Alpy, ale motorkaření zde i díky stabilně dobrému počasí připomíná klidnější dovolenou a nabízí více relaxu.
Východ od ČR
Východní Evropa a Asie – Turecko, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Turkmenistán, Kazachstán, Irán, Kyrgyzstán, Mongolsko a podobně. Všechny tyto oblasti jsou trošku komplikovanější kvůli vízům i jiným povolením a dosti tvrdým přírodním podmínkám (počasí). Většinou se sem vydávají zkušenější motocestovatelé a milovníci off-roadu. Zejména východ Asie (Mongolsko, Cesta kostí atd.) je opravdu tvrdou zkouškou jak pro řidiče, tak pro jeho motorku. Sem by se začátečník vydávat neměl.
Jižní Amerika, Afrika
Stejně jako státy na východ od ČR, opravdové jádro Afriky (Afrika mimo Maroko, Tunis a JAR) by mělo zůstat pouze v itineráři ostřílených motorkářských matadorů. Často skrz Afriku cestují bývalí závodníci legendárního závodu Paříž–Dakar a i oni tu zažívají docela slušné krizovky. Sem by se člověk bez vytříbených jezdeckých dovedností a umění opravit svůj stroj vydávat neměl. Jižní Amerika nemá tak nemilosrdné přírodní nástrahy jako Afrika, nicméně ani tato lokalita není zrovna ideální pro sváteční jezdce. Doprava motorky na latinsko-americký kontinent je samozřejmě složitá a drahá, s tím je také třeba počítat.
USA
Dokonalý kontinent pro old school road trip, který znáš ze starých hollywoodských trháků. Jenom pozor na velké vzdálenosti umocněné nekonečnými silnicemi bez jediné zatáčky (ano, Route 66 není tak zábavná jako serpentiny na Grossglockneru). (Nejlepší zdroj informací k USA i Jižní a Střední Americe najdete zde.)
Albánie a Rumunsko
Je-li off-road tvojí vášní, pak věz, že právě tyhle dvě země jsou k němu dokonale předurčené. Z ČR je to nejbližší a nejlepší lokalita pro enduro zábavičku.
Zemí je samozřejmě nespočet a nelze se v jednom článku věnovat všem. Například Austrálie také není vůbec špatným výběrem, dovolují-li to tvé finanční možnosti. Doprava se prodraží, pak ale protinožci nabídnou mix Severní a Jižní Ameriky v kompaktním balení okořeněném aboroginskou kulturou. Evropské severské státy zase nabízejí úchvatné přírodní scenerie. Do zemí Vikingů se však více hodí auto nebo psí spřežení. Severní vítr je krutý, jak se zpívá ve známé české písničce, to ti dozajista potvrdí těch pár tvrdých motorkářů, co už Finskem, Norskem, Švédskem či Islandem projelo.
Jaký zvolit motocykl?
Téma, které by vystačilo na samostatný článek, vlastně na celou knihu. Základní princip ale lze poměrně výrazně zjednodušit. Vybírej podle dvou základních kritérií: kam chceš jet (dostupnost náhradních dílů na tebou zvolenou motorku v dané lokalitě) a kudy chceš jet (silnice vs. off-road). Jestli toužíš po chopperu, ale chceš přejíždět saharské duny, nešpekuluj a sáhni po enduru.
Značka nehraje roli. Dnes už se špatné motorky nevyrábějí. Každý jenom trochu známý výrobce konstruuje dobré a spolehlivé motocykly. Jasně, někdo miluje Hondu, jiný BMW a další Harley-Davidson. Je to ale fakt jedno. Pokud jde o výrobce, o kterém jsi už někdy slyšel, a není to levná čínská kopie výše zmíněných značek, nemůže to být špatný stroj.
Všeobecně bychom to ještě mohli rozdělit na stroje nové, dejme tomu od roku 2003 (např. nové BMW GS), a stroje staré, tj. z minulého století (např. stará Jawa). Ty staré budeš opravovat často. Nicméně jsi-li zručný, zvládneš většinu oprav sám nebo s pomocí prachobyčejného kladiva, kleští a šroubováku. Náhradní díly musíš vozit s sebou, protože budou potřeba docela často. Pojedeš-li na stroji novém, nebudeš pravděpodobně řešit nic jiného než píchlou pneumatiku, jestli vůbec. Když už se ale něco na moderní motorce pokazí, stojí to za to. Veškeré systémy jsou řešeny tak složitě, že se bez profesionální pomoci nejspíš neobejdeš. Speciální šrouby, atypická řešení, počítačem řízené vstřikování a jiné machrovinky jsou totiž u těchto modelů samozřejmostí. Sáhni po tom, co je blíž tvému srdci. Jak na staré, tak na nové mašině se dá objet celý svět, jen to chce zvolit odpovídající přístup a taktiku.
Božské zdroje motovědomostí a inspirace
Kolama dolu
Český podcast, který mě posadil na motocykl. Cestování, inspirace, rady, tipy, historky… Prostě všechno a ještě něco navíc. Varuji tě ale, po poslechu několika málo epizod budeš smrdět benzínem i ty.
Adventure Motorcycling Handbook
Travel Bible pro motorkáře. Ultimativní povinná četba.
How To Ride a Motorcycle Off Road
PDFko sepsané zkušeným harcovníkem, které polopatě vysvětluje základní jezdecké techniky, údržbu, bezpečnost, lehké opravy i věci okolo kempování, vybavení a podobně. Motorkářská čítanka pro samouky.
Adventure Rider Radio
Kanadský podcast (v angličtině) podobný zmíněnému Kolama dolu.
Ty jsi ještě tady?
Jestli jsi dočetl až sem, je mi tě líto. Vlastně vítej v klubu. Nepřemýšlej dlouho, s kým nebo kam vyjet, prostě vyraz. Na nic už nečekej. Poděkuješ mi později.
Lukáš se vydal na 3 týdny do Vietnamu, kde si za 30 babek koupil prastarý vehikl. Bez zkušeností, bez plánu, bez základní výbavy a bez řidičáku ujel 2000 kilometrů. Vše sepsal a vydal v knize Vietnamská rebélie.
Díky za skvělý a obsáhlý článek. Co bych ještě z vlastní zkušenosti doporučil a vím že v okolí na to málokdo dbá, je nějaký z těchto ledvinových pásů: https://www.motomaniac.cz/moto-obleceni/ledvinove-pasy/ . Řekl bych, že stačí základní model, ale určitě patří mezi části výbavy, na kterou by se zapomínat nemělo..
Co všechno je zbytečné na cestu člověk opravdu zjistí až na treku na kole :-D děkuji ale za článek.
Boty jsou naprostej základ, ale ještě bych doporučil zaměřit se na chrániče. Kolena, páteřák, ledviny, rukavice, lokty… Daniel
Moc pěkné povidaní děkuji.Mám sice za sebou hodne km po celem světě na dvou kolech( Asie 30tis.km Stredni Ameriky 28tiskm ,Eu Kavkaz Armenie Turecko ani nevim km) ale tim spíš se mi vaše rady a članek moc libil , beru si ho k srdci.
Pravě dnes mi volali ze Suzuki že už je ma motorka V- strom 250 adventure na čislech a připravena na cestu JA. Na mych toulkach na dvou kokech mi vyhovuje drzet se pravidla ‘nejlepši plan je nemit žadny plan a prostě jet’.V tuhle chvíli se nejprve trochu projedu kolem Kolumbie, pak se pokusim překročit hranice do Peru- Eqvador- Chile- Argentyny – Patgonie a mozna az do Usuhaia pokud nato bude síla a chuť . Na cestě zpět
snad Paragvay -Urugvay pres Bolivi – Peru do Mendellin v Kolumbii Naštěsti Jsem už časove nezavisly a pokud se to celé nepovede letos tak treba přisti rok , nebo možná nikdy ,ale to neni tak duležité.Duležite je, že nekecám a jedu pravě teď Všechny motorkaře i skutristy zdravim z Kolumbie Tony “Be the story others tell” (-: