European Coffee Trip, foto: Dominik Šmuhař

Začneme necestovatelskou otázkou. Jak jsi se dostal k výběrové kávě?

Před třemi lety jsem se v Brně dostal na kurz o výběrové kávě a domácí přípravě s Jardou Tučkem z Doubleshotu. Asi měsíc před tím jsem se vrátil z Erasmu ze Španělska, kde jsem se pomalu dostával k černé kávě. Tam jsem objevil, že i káva bez mléka a cukru může chutnat dobře.

Přesně si pamatuji moment, kdy Jarda na workshopu popisoval, že káva, kterou přivezl z Panamy, bude chutnat po čokoládě a jahodách. Měl jsem zakořeněné, že káva je hořká. Přičichl jsem si do sáčku a cítil jsem hořkou čokoládu a jahody. A když ji pak připravili, také tak chutnala. To pro mě byl silný „aha“ moment.

Aleš Pospíšil

Jak tě napadlo spojit kávu s cestováním?

Pracoval jsem rok ve Švýcarsku a měl jsem v plánu rozjet nějakou firmu. Ještě jsem tehdy moc nevěděl, co konkrétně to bude. Ale můj dlouhodobý sen bylo vždycky cestovat kolem světa a chtěl jsem mít k cestování nějaké téma. Spojení s kávovými plantážemi mi přišlo hodně zajímavé.

A do toho přišel nápad, že bych mohl průběžně navazovat kontakty už po Evropě a začít ji objevovat. Procestovat města a vytvářet k nim průvodce po kavárnách s výběrovou kávou, to mi přišlo jako dokonalé spojení. Sdílel jsem ideu s pár kamarády a jedním z nich byl i Radek, se kterým na European Coffee Trip teď pracujeme. Měl rok volna na napsání bakalářky a já jsem měl zase jako freelancer volnost a svobodou co a odkud budu dělat.

Ze série Coffee People, foto: Radek Nožička

Dostalo nás to tolik, že jsem se na plantáž ještě nedostal, ale zatím toho nelituju. Věřím, že se tam dostaneme i s tím, co děláme teď. Takže cestování a káva byly dva koníčky, které jsme se snažili přivést k tomu, aby nás živily.

Kde jste už všude byli?

Procestovali jsme už 34 měst a 20 zemí. Je toho už dost, ale Evropa je naštěstí velká a pestrá. Máme ještě na seznamu hodně míst, kde jsme nebyli – Španělsko, Norsko, Dánsko, Řecko, Francie…

Prezident společnosti Nuova Simonelli, foto: Radek Nožička

Napadne tě nejzajímavější kavárna, nebo celé město, které jste objevili?

Hodně příjemné překvapení nás čekalo v Poznani. Polsko pro nás bylo velkou neznámou a zároveň to byl náš první větší trip, kdy jsme spojili asi 5 měst do jedné cesty. Poznaň pro nás byla důležitá z několika důvodů: Podruhé jsme spali přes Couchsurfing a naše hostitelka, nadšená do cestování, médií a PR, oslovila několik novin, rádií a televizi. Takže jsme hned v první kavárně dělali dva rozhovory – jeden do rádia a jeden do televize. Stali jsme se experty na kávu, kteří přijeli do Polska. To bylo hrozně pěkné.

Poznaň

Zároveň s tím jsme byli v kavárně, kterou založil pár cestovatelů poté, co procestovali celý svět. Mohli jsme tehdy i při našich cestách promítat jedne dokument a oni měli v kavárně i malé kino. Takže jsme cestu o den prodloužili a pozvali lidi na naše promítání. To bylo příjemné a neplánované zpestření.

Příjemně nás překvapil i Kyjev na Ukrajině. Navštívili jsem tam 4 kavárny a 2 z nich byly jak co se týče kávy, tak i designově naprosto úžasné. Jedna z nich napodobuje koncept Apple storu – člověk tam vejde, naproti je velký bar s oranžovou mašinou, za ním barista, co čeká na tvoje přání, a nabídnou ti, že tě provedou celým prostorem skrz školící centrum, show room, i pražírnu. Praží jenom cup of excellence kávu, za kterou musíš zaplatit dost peněz. Ale v průběhu celého procesu se dozvíš, proč je ta káva tak drahá a v čem vyniká oproti „obyčejné”. Rozhodně to za to stojí a zdá se, že to funguje.

Fair Finch, kávový Apple Store v Kyjevě
Foto: Radek Nožička

Jak jste se dostali k Couchsurfingu?

Chtěli jsme mít na rozjezd projektu delší dobu, takže i když jsme měli nějaké finance, nechtěli  jsme je zbytečně rozhazovat. Couchsurfing jsme sice nikdy dřív nezkoušeli, ale s pár hosty jsem se před tím setkal přes kamarády tady v Brně a byli to moc fajn lidi. Měli jsme pěkný příběh a psali jsme, proč jedeme do daného města, takže to bylo v pohodě a neměli jsme problém najít hostitele.

Stalo se vám někdy, že by vás hostil přímo barista z některé kavárny?

Mysleli jsme, že to bude častější, ale ne vždycky jsme na ty lidi měli předem kontakty. Když jsme se s nimi osobně seznámili, vlastně nám nocleh nabízeli celkem často, jenže to jsme už vždycky měli nějaké další bydlení.

Kavárna Můj šálek kávy v Praze, foto: Radek Nožička

Děláte průvodce po kavárnách v docela dost městech. Co když ale přijdu do města, kde žádný průvodce pro výběrovou kávu neexistuje? Máš nějaký univerzální postup, dobrou kávu objevit?

Zkusil bych hledat, jestli je poblíž nějaká pražírna, ty se dohledávají snadněji. Nemusí být ani v tom městě, ale třeba v regionu nebo i státě. Výběrové pražírny často mají na webu seznam kaváren, kam svou kávu dovážejí, a když kavárny odebírají dobrou kávu, většinou ji umí i dobře připravit. To je asi nejlepší doporučení. Navíc nejsme jediní, kdo mapuje kávovou scénu, takže Google určitě pomůže.

Kamarádi z Německa třeba rozjeli projekt založený na výměně vánočních dárků ve formě balíčků kávy. Přihlásíš se, je ti přidělený jeden člověk, kterému pošleš balíček, a za odměnu  ti přijde káva od někoho jiného. Loni jsem takhle posílal kávu do Ameriky a přišla mi káva ze Singapuru. Zároveň také vytvářejí mapu kaváren po celém světě, takže na ně lidi při hledání určitě narazí.

Ze série Coffee People, foto: Radek Nožička

Jaké město bys v Evropě doporučil, pokud bych se chtěl vypravit za perfektní kávou?

Nejvíc rozvinutá je pořád kávová scéna v Londýně, ale je to spíš o větších podnicích a člověk se moc nemá šanci dostat blíž k majitelům ani baristům blízko. Přitom to je na kávě právě to nejzajímavější – lidi, kteří s ní pracují. Berlín je také hodně zajímavý, ale z nějakého pohledu možná přeceňovaný, jen má výhodu v tom, že některé značky jsou známé i celosvětově. Podle mě má hodně co nabídnout i Praha, za posledních pár let se obrovsky posunula a dostala se na evropskou špičku.

Pražské TOP kavárny

Ale obecně bych asi pozval do Amsterdamu. Kavárny si tam často praží svou kávu, jsou relativně malé a majitelé jsou pražiči, takže člověk má šanci trochu nahlédnout do zákulisí. Amsterdam je navíc přístav, takže se k nim výběrová káva dostane jednodušeji.

Ze série Coffee People, foto: Radek Nožička

Před rozhovorem jsi říkal, že díky kavárnám lépe poznáš celé město. Mám to podobně, podniky samy o sobě dokáží reflektovat atmosféru místa. Co se díky kavárnám o městě dozvíš?

Asi to mám podobně – je to hodně o tom, co chceš objevovat, díky kavárnám pochytíš atmosféru toho města. Nechci jenom fotit památky, které jsou kdekoli na internetu vyfocené mnohem líp. Klíčová je pro mě atmosféra a pohostinnost. Krom kaváren a restaurací hodně o místě vypoví i obchody – porovnávám i ceny, které mi řeknou hodně o tom, co tam lidi jí a čeho si cení. Nebo knihkupectví, dívám se po bestsellerech ve výlohách a regálech. V kavárnách člověk může pochytit atmosféru, získat tam zázemí, potkat lidi… Baristé jsou většinou místní, takže kromě kávy mohou doporučit i kam se podívat, kde se najíst, nebo na jakou akci večer vyrazit.

My na cestách nemáme moc čas a energii ještě přemýšlet nad prohlídkou města. Ale tím, že kavárny jsou rozprostřené a musíme se mezi nimi nějak přesunovat (a rádi chodíme pěšky), poznáme to město možná i lépe než tradiční turisté.

V druhém dílu se hlouběji ponoříme do fungování projektu a jeho finanční stránky. Přidáme i tipy pro ty, kteří by chtěli s něčím podobným začít – možností, jak si na živobytí vydělávat díky cestování, je totiž pořád spousta. Druhá část rozhovoru bude přístupná jen v naší členské sekci.